2015.04.12 – Ledničkový kompresor V3 a V4

2015.04.12 – Ledničkový kompresor V3 a V4

Kompresor V2 sice funguje (ZDE), ale má uvnitř něco „pokakaného“ – vnitřek, který je na pružinách drhne o stěny. Jakoby byla jedna pružina prasklá – takže muselo přijít to, čeho jsem se bál jako čert kříže – shánění náhrady.

Já už to vlastně před časem zkoušel – a dopad jsem, jako sedláci u Chlumce. Na jednom šroťáku na mě málem vyndali brokovnici a ve druhém lednice právě odvezli. Já se ale nevzdal a počkal jsem si. A výsledkem je, že mám ve sklepě další dva kompíky – co kdyby jeden nefungoval….

Každý z kompresorů je trochu jiný – ten větší je ZEM R134a typu GL 80 AA. Menší je Danfos R134a TLS6F. K oběma se dá na internetu sehnat obsáhlý, 109-ti stránkový dokument (ZDE). další PDF je ZDE. V dokumentu je i elektrické zapojení – to ale v důsledku není vůbec potřeba. Je to z toho důvodu, že přívodní šňůra je připojená a kabel k termostatu (a žárovce s dveřním spínačem) taky – jen jsem jej ucvikl.

Problém se tedy smrskne jen na nalezení těch dvou drátů, které spíná termostat.

Mimochodem – ten větší kompresor lze i koupit – za 68EUR.

2015.04.12 – Ledničkový kompresor V3 a V4 – zapojení kompresoru

Předně je třeba vědět, jak kompresor vlastně funguje. Jde o to, že pracovní vinutí není schopno kompresor rozběhnout – potřebuje k tomu vinutí rozběhové. Je to stejné, jako v autě – na jedničku se rozjedeme a pak přeřadíme na „pětku“.

Řazení v autě zajišťuje převodovka – v kompresoru na to bylo rozběhové relé (v novějších typech se už montuje rozběhový kondenzátor (ZDE) – funkce je ale totožná). Ve vypnutém stavu je sepnuté napájení přes rozběhové vinutí. Po sepnutí termostatu se kompresor rozběhne. Po nějaké chvíli rozběhové relé (rozběhový kondenzátor) přepne z rozběhového vinutí na pracovní.

Oba dva moje kompresory jsou elektricky zapojeny dle obrázku. Na proměření postačí jednoduchá „žárovková“ zkoušečka – není potřeba žádný ohmmetr. Já jsem to na průchod proudem testoval velejednoduše – pomocí modelářské nabíječky (přepnuté do módu kdy nabíječka ukazuje napětí baterie) a baterie.

Z nákresu je jasné, že ani jiné zapojení není možné. Zelenožlutá zem ze soutěže vypadává automaticky a tak jde o to, které ze tří zbylých drátů spojit. Modrá a hnědá „vyrobí“ kraťas a modrá a černá neuzavřou obvod – jedinou možností je spojení černého a hnědého drátu (pozor – jiné kompresory mohou mít barvy vodičů k termostatu jiné).

2015.04.12 – Ledničkový kompresor V3 a V4 – Test zapojení

Lehko se to řekne, ale těžší je udělat ten poslední krok – lupnout tu zástrčku do zásuvky. Je to asi něco, jako ti pyrotechnici  – „mám střihnout modrý drát, nebo červený drát“? Když se sekne pyrotechnik, tak vyletí půlka města – mě jenom pojistky. Jde se drátovat.

Konce trubiček jsem měl od ucviknutí od lednice takové nehezké. Jednak jsou ostré a druhak spláclé. Odřízl jsem je kruhovým řezákem. Na trubičky jsem navlíkl Festo hadice – stejně, jako v předešlých případech. Spojení hnědého a černého drátu je jen čokoládou (v budoucnu plánuji nějaký vypínač). Zbylé dva vodiče z kabelu k termostatu jsem zaizoloval.

Výstupní hadici jsem píchnul do mého jednoduchého odlučovače oleje, 3x jsem se pomodlil a vrazil to do zásuvky – no a kompresor si vesele bublal. U druhého kusu už to tak dramatické nebylo – funguje taky.

Veledůležité – během těch dvou krátkých chodů (cca 30sec až minuta), se do odlučovače naplival tak 1cm3 oleje. Ten odlučovač je opravdu nezbytný. I díky tomuto poznatku jsem pak na konce Festo hadic nainstaloval záslepky – nikde to pak nekape.