18 e-Hawk 1500 – Honza

2013.02.28 – e-Hawk 1500 – Honza – Vybalení

Tak Honza už do toho říznul. Je z nás tří jediný, kdo ještě neměl balzáka pod skalpelem a tak to bude určitě velmi zábavné.

Legrace nastala hned při vybalování krabice. Jeho krabici nějaký pošťák zle nakopnul. Pár kapek vteřiňáku vše napravilo. Podstatně horší byla minela na jednom ze spodních potahů. Při vypalování do toho příslušný pojídač rýže drcnul a vyrobil posunutí v řádu dvou centimetrů.

Je nutné podotknout, že ani Davidova a ani moje krabice tyto vylepšení neobsahují.

Je také třeba si také uvědomit, že je Honza vlastně prvostavitel – jediná zmínka o kitu je na posledních stranách diskuze na RCG – v CZ není nic.

Já za sebe budu Honzovi držet všechny svoje (4) palce.

2013.03.01 – e-Hawk 1500 – Honza

Normálně by se to reklamovalo, ale Honza je pravý modelář. Díl rozřízl, posunul, slepil a dolepil díru. Je nutné podotknout, že musel opravovat i ten otvor pro upevňovací šroub.

Další pokroky jsou nemalé – stavba pěkně odsýpá. Je hotová celá spodní část pravého křídla, včetně žeber a výztuh – bohužel se to neobešlo bez problémů. Hlavní nosník Honza přilepil o 4mm jinak. Díky tomu mu vyjde menší rozpětí pravého křídla a bude muset logicky udělat levou půlku stejně. Dle jeho slov je na vině zřejmě právě ta oprava pravého spodního potahu.

Další chybu vyrobil tak, že náběžku nalepil před potah a ne na potah. Oprava nebyla zase tak složitá – obráceně by to bylo podstatně horší. Tady je důležité zmínit, že na vině není návod – tam je v řezu zcela jasně nakresleno, jak se mají díly nalepit.

Koncový oblouk náběžky (mezi dvěma posledními žebry) je už dost utažený na to, aby to balza „dala“ bez úprav. Zcela správně ji Honza nařezal – ale ve zcela špatném směru. Řezy se vedou rovnoběžně s delší stranou v rozestupech cca 1mm – tím se v oblasti oblouku balza jakoby roztřepí a pak už jde ohnout a slepit. Druhou možností je ohýbání po namočení (horká voda/pára). Jako šablona pak můžou posloužit žebra, na která se to po vysušení bude lepit (určitě přes noc).

Stala se ještě jedna nepříjemnost  – a to s číslováním žeber. Muselo se pak jedno vyrábět nové.

Tady ho musím pokárat…platí moje pravidlo: „Dvakrát měř, jednou řež, ale hlavně to hned nepřilepuj!“

Jak je vidět, tak návod bude důvodem mnoha cizích slov s „r“ uprostřed.

2013.03.02 – e-Hawk 1500 – Honza

Je hotové celé pravé křídlo. Vrchní potah už není lepený sekunďákem, levému křídlu chybí jen uhlíkové výztuhy a horní potah.

Po mejlu jsme ještě diskutovali to, jak se bude dělat vzepětí – mám na mysli to, jak udělat pod úhlem kořenové žebro. Možností je několik.

V případě balzového kořenového žebra dostatečné tloušťky jej lze přilepit kolmo  – stejně, jako všechna ostatní a po dokončení křídla brousit. V tomto případě je žebro překližkové – brousit sice půjde, ale je to práce pro vraha. Daleko elegantnější je způsob, který jsem použil u Sally. Kořenové žebro se nepřilepí – jen se nasune, aby bylo volně. U druhého křídla se to udělá stejně a při sesazování se nejdříve do správného úhlu sbrousí potahy a uhlíkové trubky. Vše se potře lepidlem a spojí dohromady.

Tady zřejmě nezbude nic jiného, než pak vylepit spáru klínovou balzou – stejně prý budou půlky křídla v jednom celku.

Honzo pozor!! Dobře si pak překontroluj, jestli bude v pořídku geometrie po nasunutí křídel na spojky a zároveň, jestli vyjdou polohy otvorů pro spojení s trupem!

2013.03.03 – e-Hawk 1500 – Honza

Den s dalším problémem a další opravou.
Jak to Honza popisoval, tak se ráno probudil zpocený a s naléhavým pocitem, že je něco špatně.

Špatně bylo to, že před přilepením horního potahu zapomněl vlepit balzový špalík do místa otvoru pro šroub. V návodu to sice je, ale jen slovně. Tady se jednoznačně projevila nezkušenost stavitele.

Tohle je konstrukční uzel, který se mi od začátku vůbec nelíbí. Já to řeším naprosto jinak – viz Sally.

Asi si budeme muset udělat vlastní návod.

2013.03.06 – e-Hawk 1500 – Honza

Po zjištění, že je pravé křídlo do vrtule musel honza horní potah na dvou místech naříznout, křídlo narovnat a znovu slepit. Tím se vrtulovitost z 8-mi mm napravila na 3mm. Druhá půlka je zkroucená jen 1mm – ale zase na druhou stranu. Tím na jedné půlce vznikl vkusný negativ a na druhé velmi nevkusný pozitiv.

Tímto vznikne na křídle moment, jako kdyby byla vyklopená křidélka. Možná bych už před záletem dal „kontra“ trim na křidélkách. Je otázkou kolik – pro začátek 0.5mm.

Nakonec na obě půlky křídla Honza dolepil koncový díl, přilepil klapkové části (na pevno) a balzovou část s jedním vylehčovacím otvorem, která je mezi koncem křidélka a koncovým obloukem. Koncový oblouk tomu říkám proto, že se mi příčí tomu říkat winglet – tohle totiž nemá žádná zahnutí směrem vzhůru – je to jen pokračování křídla.

Obě křídla jsou finálně obroušena a po vážení mají obě naprosto stejnou hmotnost – 63g.

Poslední operací bylo slepení obou polovin křídla (oproti originálu tedy nebudou dělené). Díky nalepení dvou překližkových kořenových žeber a slepení polovin dohromady si obě poloviny křídla na sebe sedly vcelku slušně – eliminovaly se tak nepřesnosti v úhlu naklopení kořenového balzového žebra pravé poloviny křídla.

Alespoň jedna dobrá zpráva.

Doporučuji všem budoucím stavitelům při stavbě přichytit spodní potah k podložce modelářskými špendlíky, nebo alespoň použít závažíčka tak, aby zůstalo křídlo rovné. Dobrý způsob lepení spodního potahu D-boxu jsem použil při stavbě Mini Knaji. Tam jsem to řešil podkládáním balzovými prkénky a smrkovými lištami tak, aby se vytvořily opěrné body (lépe řečeno hrany) a tím se zajistilo opření spodního potahu.

Doporučuji prostudovat plán na Mini Kanju – je to tam znázorněno a také návod, kde jsou vidět nějaké fotky (v návodu je to krok č. 2 – první, ale hlavně poslední fotka).

A ještě poznámka ke kvalitě slepení dílů horního potahu. Zdá se mi, jako kdyby tam byla „fuka“ 2mm. Jak jsi to Honzo lepil? Podle návodu? Tedy nejdříve slepit všechny 3 díly dohromady a teprve potom na křídlo a nebo každá zvlášť?

Dle návodu se potahy lepí hranou k sobě – já bych tady využil postup, kterým se lepí pláty balzy pro potahování polystyrenových výřezů křídel (velmi doporučuji prostudovat návody od ZaMi na www.mojehobby.cz). Tam se to řeší tak, že se dají pláty k sobě (vrchní stranou nahoru), spoj se přelepí izolepou (malířskou maskovací páskou), díly se otočí, „zlomí“ se ve spoji směrem k izolepě, spára se mázne lepidlem a díly se opět přiklopí k sobě. Pak spoj není takřka poznat.

2013.03.09 – e-Hawk 1500 – Honza

Tento den byl ve znamení vypadávání dalších kostlivců ze skříně. První byl očekávaný – sesazování křídla s trupem.

Už od prvních okamžiků, kdy jsem viděl střeva a návod k e-Hawkovi je mi jasné, že tohle není dobrý nápad. Ve stavebnici je to tak, že se mezi potahy nalepí špalík balzy a ten se podle otvorů ve spodním potahu provrtá.

Tohle je naprosto špatně. Jednak je třeba zaručit, že vrták v balze neuhne a druhak je nezbytné zajistit, aby byly otvory naprosto souosé se závity v maticích. Pozor v návodu je uvedeno, že otvory musí být kolmo na osu profilu – to je (možná) pravda, ale o druhém (kolmém) směru se nepíše nic! Díky úhlu vzepětí nemůže být otvor kolmo na povrch (potah), ale musí být rovnoběžně s kořenovým žebrem. Ale ani toto nemusí zaručit korektní polohu vůči maticím.

Honza začal tento konstrukční prvek tak, že přilepil desky s maticemi a sesadil křídlo s trupem. Pozor – zde je nutné nějak dolepit prostor mezi dosedací plochou trupu a křídlem – díky vzepětí křídlo nesedí na trupu v ploše. Následovalo naznačení polohy otvorů na křídle. Tu Honza naznačil (zespodu) dle reálných pozic matic a křídla – mimochodem – naprosto jinde, než byly ty předpřipravené. Pak vyvrtal otvory v křídle. Po vyvrtání zjistil, že šrouby nejde zašroubovat – otvory a závity nebyly souosé. Jediná pomoc byla vyvrtat větší otvory (nakonec to bylo D5mm!), do otvorů vložit uhlíkovou trubičku D5/d3, mezery vyplnit epoxidem, zašroubovat šrouby a vše nechat zatuhnout.

Výsledkem čtyř hodinové práce je křídlo sesazené naprosto jinak, než zamýšlel autor stavebnice.

Další problémovou oblastí jsou náhony ocasu. V místě otvorů v ocasní trubce se opírají při pohybech o trubku a díky tomu je jejich chod příliš tuhý – přijdou do bovdenů.

Je už také jasné, co bude s ocasem. Přijde vybrousit, vytmelit a nastříkat bílou barvou ve spreji.

Já mám na tohle svůj názor. Jestli to chce mít Honza bílé – co by ne. Já bych to ale rozhodně potáhl fólií – je s tím daleko méně starostí a vypadá to dobře. Fólie to navíc celé hezky zpevní. O hmotnostním rozdílu moc mudrovat nebudu – realitu zjistíme, až to porovnáme.

2013.03.10 – e-Hawk 1500 – Honza

Jsou hotové panty křidélek, je prořízlý trup v místě zámků kabiny. Honza zde navíc použil jeden magnetek.

Na řadě jsou náhony. Jak je vidět, tak názor o nekvalitě čínských materiálů je pověra. Drát 0.8mm spolehlivě odolal pokusu o zkrácení.

Je nahlášený další zádrhel. V návodu je uvedeno, že poloha držáku ocasu a poloha otvorů, kterými jsou vyvedena táhla má být symetricky. Díky tomu, že jsou však náhony v ocasní trubce křížem je výhodnější mít polohu otvorů lehce natočenou. Je možné, že toto je způsobeno použitím bovdenů – pak je v trubce daleko méně prostoru a toto natočení zabrání skřípnutí táhel v bovdenech.

Ocasky jsou nalakované, oblast trupu pod křídlem je celá vylepená balzou a obroušená. Ocasní trubka je prozatím jen nasazená – lepení bude logicky jedna z posledních operací.

2013.03.13 – e-Hawk 1500 – Honza

Je přilepená ocasní trubka k trupu. Tady byl maličký zádrhel. Honza měl už sestavu trubka-ocasky slepenou a teprve potom to celé lepil k trupu – vteřiňákem. To se logicky neobešlo bez problémů.

Správný postup je ten, že se trubka přilepí na trup, namontuje se ocas s držákem, ale ještě se nedotahuje červík – zatím to musí být na volno. Je to z toho důvodu, že by si tam červík vyrobil důlek, do kterého by vždy zapadl.

Letadlo se položí na zem vzhůru nohama, ocas se opře o podložku a teprve teď. po důkladném překontrolování geometrie, se červík dotáhne (nebo se celek prolije vteřiňákem).

Výchylky ±6mm jsou dle návodu. Sice by to asi chtělo trochu víc, ale nedovoluje to geometrie.

2013.03.15 – e-Hawk 1500 – Honza

Letadlo je sestavené a je nainstalovaná elektronika – 506g. Horší zprávy jsou to, že je to pořád těžké na čumák – baterka se bude muset posunout dozadu.

Z důvodu toho, že použitý motor je s hřídelí 3mm a kužel je 3,175 se bude muset použít jiný (těžší) kužel.

Prozatím vychází těžiště na 45-50mm, ale v návodu je uvedeno 53mm. Navíc se ukazuje, že je toto nastavení těžiště příliš vepředu. Na RCG je několik zmínek, že optimální těžiště je někde kolem 58mm od náběžné hrany křídla.

2013.03.17 – e-Hawk 1500 – Honza

Letadlo je prakticky hotové. Teď se čeká na to, až dorazí fólie z Číny. Takže v nastalém pracovním „vakuu“ Honza spáchal alespoň krabici.

2013.03.20 – e-Hawk 1500 – Honza

Na řadu přišlo pákování.

Výstupní otvory pro táhla křidélek se musely trochu zvětšit – koncovky zde drhly.

Na poslední fotce je vidět, jak Honza vyřešil umístnění elektroniky.

Podle mě to nemá optimálně – díky těžkému čumáku by bylo nejlepší baterii posunout co nejvíce dozadu – měla by se vejít mezi kabinu a náběžku (dál to nejde – trup už se zužuje). Vedle baterie by se mohl vejít regulátor a přijímač bych přesunul mezi baterii a serva.

Ještě o tom s Honzou prohodím pár slov.

2013.8.24 – e-Hawk 1500 – Honza – hotovo

Tak a tady je dokončený model. Já se přiznám, že jsem se Honzovi trochu poškleboval za tu barvu na křídle – ale finál vypadá velmi zajímavě. Černo-bílá kombinace je prostě taková netradiční.

2013.10.12 – e-Hawk 1500 – Honza – Dvojkuláky

Po tom, co Honza podruhé praštil s Jestřábem, to s ním vypadalo bledě. Trup popraskal ještě víc, než poprvé a už nemělo cenu jej opravovat. V záchvatu vzteku křídlo nabídl na RCM – naštěstí bez úspěchu.

Stalo se totiž něco neočekávaného – na obzoru se objevil originální trup od jednoho RC mecenáše (mě). Honza jestřába opravil a slíbil, že s ním už nikdy nebude točit směrovkou na pádovce – takže ztráta signálu se vlastně potvrdila – ztráta signálu mezi ušima.

No a aby dostál svému slovu, tak se rozhodl tu směrovku vyřadit – místo dvou serv a dvou drátů vedených vnější trubkou bovdenu, chtěl použít náhon standardním bovdenem (vnější trubka, vnitřní trubka s hvězdicovým profilem a drát). Sliboval si od toho menší drhnutí. Jenže na ocase už měl páky z vrchu a tak opět musel vést bovden vrchem. No a narazil na problém, jak to všechno sesadit.

Naštěstí se u něj v práci povalovaly takové pěkné dvojkuláky i s pákami. Něco rozřízl, něco obrousil, něco slepil (hlavně ty šroubovací ploutve na závitu od pák kormidel). Výsledek je na fotkách.

V jednoduchosti je krása – což není tento případ. Ne, že by to uráželo oko estéta, ale o jednoduchosti nemůže být ani řeč – ale co… hlavně, že to funguje.