17 Sally

2012.12.08 – Sally – první říznutí

Zima bude dlouhá – to je dobře, alespoň bude čas spáchat něco na novou sezónu. S Davidem a Honzou už nějaký čas vedeme debaty na téma stavby „jitrnice, co svět neviděl“. David se vrhl na čmouda, Honza staví RC sáně. Já se rozhodl pro další konstrukční stavbu. A aby to bylo dost jitrnicózní, tak na stavbu konstrukčního samokřídla. To samo o sobě až taková pecka není – takže to bude konstrukční F3K samokřídlo.

V RCR vyšel plánek na SALy s rozpětím 1314mm, které vychází ze SALy z FMT, které má přesně 1300 – i tento plánek se dá při dostatečném počtu kliků na internetu najít. V RCR je i zmínka o motorové verzi trupu, na originále je rovnou. Já budu zřejmě stavět trupy oba. Křídlo má pro mě také jednu konstrukční novinku – půdorys má obecný tvar, každé žebro je jinak dlouhé a tak se nedá stavět pomocí rašplové interpolace. Co kus, to originál.

Jak je u mě zvykem, tak z plánu nezůstane kámen na kamemi. Jednak jsem to celé zvětšil na 1500mm – tím se mi rozjedou žebra a „mezižeberní“ prostor je už příliš velký – použiji položebra. Místo náběžky z bukové kulatiny bude použita 3/2 uhlíková trubka. Profil, použitý na originále nahradím autostabilním E182. Odtoková hrana a klapka tedy nebude desková, ale profilová. To si vynutí použití klasické konstrukce s podélnými nosníky na straně pantu a oboustranným potahem balzou 1mm. Slibuji si od toho vyšší tuhost v krutu. Z důvodu změn si tedy dovolím změnit i název modelu na Sally.

Trup ještě nemám finálně dořešený – zatím je na něj čas. Rozhodl jsem se také o důslednou kontrolu materiálu na stavbu, co se týče hmotnosti. Zaznamenávat budu také cenu a čas strávený stavbou.

Dnes jsem slepil plán a vytiskl šablony na žebra. Žebra vyjdou na 1,75 desky balzy 2mm. Polovina žeber je vyřízlá – jak je vidět, tak budu muset použít ždibec z třetí desky balzy.

Na www.youtube.com je pár videí s původní SALy – lze je najít pod heslem SALy FMT.

2012.12.09 – Sally – žebra

Dnes jsem dorazil druhou půlku žeber. Řezání tvaru podle šablonky z kladívkové čtvrtky se ukázalo, jako naprosto dostačující. Stačí šablonu přilepit oboustrannou izolepou a drží to, jako čert. Největším problém se však ukazuje výroba otvorů pro uhlíkové trubky. Tvořím je kuželovým brusným kotoučem, který je upnutý v akuvrtačce. Materiál není všude stejně hustý a tak to občas ujíždí na jednu stranu – musí se neustále kontrolovat poloha otvoru proti šabloně.

Žebra hmotí dohromady 37g. Položebra která jsou navíc, mají 9g.

2012.12.10 – Sally

Dokončil jsem otvory pro nosníky i ve zbylých žebrech a začal je nasouvat na uhlíkové trubky. Ty prozatím nejsou zkráceny – musím si ještě vytisknout plán na křídlo s rozpětím 1500mm. Vznikl velmi vkusný plůtek, s kterým mi nastal nečekaný problém – kam s ním. Jako jediné místo mimo dosah uklízecí mánie po dětských hrách se ukázal vrch skříněk kuchyňské linky.

Po prohlédnutí žebroví zřejmě dodatečně provedu jednu konstrukční změnu. Na originále je koncový oblouk řešen tak, že za posledním žebrem se horní část profilu svažuje ke spodnímu, až na tloušťku 5mm. To má za následek to, že se musí na konci uhlíková trubka zbrousit do klínu a házecí kolík tedy drží jen v její spodní polovině. Já půjdu cestou nezkosené trubky – koncový oblouk bude klínový v horní i spodní části. Nejde ani tak o to, že by to nevydrželo při hodu – jsem jen líný a při volbě brousit balzu, nebo uhlíkovou trubku to balza vyhrála na plné čáře.

2012.12.13 – Sally – nosníky křídla

Plán byl vytištěn – můžu směle pokračovat.

Zakoupil jsem si jednu desku balzy tloušťky 7mm, abych z ní mohl říznout 2 lišty pro nosník křidélka. Z další balzy – tentokrát tloušťky 5mm jsem říznul klínové lišty, které budou v křídle. Na každou půlku křídla půjde 13g – dohromady tedy 26g. Po uříznutí se mi to pěkně zkroutilo. Už jsem chtěl nahřívat hrnec vody, ale došlo mi, že to vůbec nebude potřeba. Všechny lišty budou více než do poloviny naříznuty drážkami pro žebra s rozestupy cca 60mm. Důležité tedy bude lepení samotné – respektive klínová podložka, která bude na odtokové hraně křídla a zřejmě asi také klínová podložka pod lištami pantu.

Koupil jsem další uhlíkovou trubku na náběžku – měl jsem jen jednu. Cena 45CZK. Ta minulá stála 44CZK. Tak kde je k sakru to 20% zvýšení ceny? Doma jsem na to přišel, když jsem dal ty dvě tyčky vedle sebe. Jedna má metr, druhá jen 800mm. Naštěstí potřebuju maximálně 750mm.

2012.12.26 – Sally – Žebra trupu

Už 2 dny jsem si hrál s překližkovými kořenovými žebry. Jsou skoro dokončená – chybí jen otvory pro spojku polovin křídla – ty dodělám, až je budu mít hotové. Žebra jsem pižlal z dvojky překližky skalpelem a žiletkovou pilkou – ani nevím proč tak složitě.

Hlavní žebra, spojky křídla a výztuže nosu kořenových žeber však budou z trojky. Navíc budu muset udělat další žebra trupu – sice z dvojky, ale zase 2x – nevzdal jsem se stavby dvou trupů. To by mě asi zničilo a tak na to vezmu mechanizaci.

Žebra jsem vyřízl s přesahem – na rozměry to pak dobrousím na kotoučové brusce (Hobby ventilátor).

Kořenová žebra mají každé 9g. Žebra trupu: 6g pro F3K verzi, 9g pro elektro verzi. Spojky křídla dohromady 7g.

2012.12.30 – Sally

Levá půlka je připravena na finální lepení. Řízl jsem 4 potahy odtokovky, 4 potahy náběžky a vyrobil pár háčků pro lepení uhlíkové trubky náběžky. Samotná kostra levé půlky má 85g.

Nejhorší práce byla pochopitelně výroba nosníku pro křidélko. Drážky je nutné sesadit s drážkami v žebrech. Obě lišty jsou k sobě jen přibodované vteřiňákem. Práce na 3 hoďky a ve výsledku není nic vidět.

2013.01.02 – Sally

Je připravená i pravá půlka křídla – hmotnost 85g.

Na poslední fotce je příprava na lepení. Náběžka i odtokovka se musí zvednout a podložit klínovou lištou do negativu.

2013.01.05 – Sally – Lepení levé půlka křídla

Na spodní díl potahu odtokovky jsem nalepil nosník křídla, do drážek nanesl lepidlo a nasunul do drážek žebra. Na Spodní část jsem nalepil balzové klínové podložky – vše Kanagomem. Teď jsem konečně mohl ke spodku spodního dílu potahu odtokovky nalepit klínové podložky pro zajištění negativu. Zvednout křídlo na podložkách, zatížit ho a styčná místa žeber a trubek prolít řídkým vteřiňákem.

Je důležité zdůraznit, že kořenové žebro není na trubky přilepeno! Obě žebra se budou lepit k trubkám, až při lepení obou půlek k sobě do vzepětí. Toto zajistí naprosto přesné sesazení kořenových žeber k sobě, bez jakékoli nutnosti cokoli přibrušovat.

Během schnutí jsem vyrobil díly balzových konců křídel ze zbytků balzy.

2013.01.06 – Sally – Dokončení levé půlky křídla

Přilepil jsem díly koncových oblouků a připravil odtokovku pro lepení potahu. Je nutné nejdříve přilepit klínová položebra a výztuhu pro páku táhla serva.  Potah jsem opět lepil na podložkách a s klínovými lištami pro zajištění negativu 5mm. Na řadu pak mohl přijít potah náběžky – spodní i horní.

Teprve teď jsem mohl obrousit koncový oblouk a potah náběžky tak, aby to na sebe všechno pěkně navazovalo.

Čekají mě ještě nějaké drobnosti v podobě potahu středu křídla, potahu domečku serva. Samotný domeček je také nutné vybavit sloupky, do kterých se pak budou šroubovat vruty spodního dílu.

Celková hmotnost po slepení je 94g – před lepením mělo křídlo 85g + 4g na oblouky je 89g – lepidlo a drobnosti tedy mají 5g.

2013.01.07-08 – Sally – Pravá půlka křídla

Tušil jsem, že s koncem vánoční dovolené se práce na letadle rapidně zpomalí – nemýlil jsem se.

Někdo si dává na Nový rok předsevzetí, že se z továrního komínu přes noc stane nekuřákem, někdo věří že mu změknou játra…
Já jsem se zapřísáhl, že každý den alespoň něco udělám na Sally. Jak takové sliby končí všichni víme.

6.1.2013 jsem přilepil lištu pantu na spodní potah a druhý den jsem k tomu přilepil žebra.

2013.01.12 – Sally – Pravá půlka křídla

Podle mých výpočtů vychází, že SOP bude naprosto zásadním prvkem ve hře „Kolik olova do čumáku“. Původní konstrukce počítá s plnou SOP. Já ji pro elektroverzi hezky odlehčím – i tak bude mít 20g. To sice není nic moc, ale Sally je samokřídlo s těžištěm poměrně hodně ve předu a tak je rameno těžiště SOP takřka 500mm! Kupodivu je jedno, zda bude SOP z trojky balzy, nebo z 3x1mm balzové překližky (dvě krajní půlky rovnoběžně s osou letadla a vnitřní kolmo).

Nařezal jsem na SOP desky a zvážil je – těch 27g samozřejmě není konečných. V podstatě vše je ze zbytků z potahů odtokovky. Dva horní díly jsem však musel říznout z „panenského“ prkénka.

Další krokem bylo slepení žeber a trubek – vše opět v šabloně a pomocí řídkého vteřiňáku.

2013.01.13 – Sally – Hrubá kostra křídla dokončena

Je hotová i pravá půlka křídla. V šabloně jsem na spodní díl odtokovky nalepil horní, přilepil obě půlky páskování náběžky a doladil koncový oblouk. Ten nebudu doplňovat spodní částí potahu, tak jak to má originál – přijde mi to zbytečné. Balzou jen vyplním prostor nad a pod uhlíkovou trubkou v místě házecích kolíků a přidám do rohů nějaké trojúhelníkové výkližky, abych zvětšil styčnou plochu dílů koncového oblouku.

Pravá půlka křídla vychází na 83g. Dohromady s levou je to 180g. Ještě to trochu nabude o potah domečků serv, potah centroplánu a kostky pro připevňovací šrouby. Počítám s konečnou hmotností kostry cca 190g.

Rozdíl hmotností obou půlek mi vychází na 11g – to je celkem dost. Ještě to jednou zvážím, jestli mi náhodu nekecá váha. Pokud ne, tak na to budu myslet při potahování a ta pravá půlka dostane něco navíc.

Tímto se mi začínají rýsovat finální hmotnosti celého letadla a jsou to obrysy neradostné. Samotné letadlo bude někde kolem 400g, elektronika pro elektroverzi cca 150g.

F3K verze však vychází podstatně hůře – prakticky bych musel dovažovat předek hmotností srovnatelnou s hmotností motoru elektroverze (45-50g). Nezbyde mi tedy nic jiného, než prodloužit trup o 30mm a tím si pomoci při rozložení hmot. Ještě také budu muset udělat něco s tím ocasem – 20g je pro F3K verzi naprosto smrtících.

2013.01.15 – Sally – Trup

Práci na křídle teď musím přerušit – pro sesazování s trupem bude lepší, pokud nebude dokončený centroplán.

V plánu jsem musel prodloužit čumák o 30mm – i tak budu muset dovažovat.

Podle šablony jsem uřízl dvě bočnice, připravil již hotová žebra a lišty. Při vážení jsem použil i zbytek desky balzy 2mm – ona na to stejně padne celá. Lepeno 5-ti min. epoxidem a Kanagomem.

Opět jsem prověřoval plochy a hmotnosti. Aby byla Sally na stejném plošném zatížení, jako extra lehouš – Mini Kanja, tak musí drak vážit maximálně do 430g. To dám „s prstem v nose“ – vychází mi to na cca 400g. Elektronika by podle stejného výpočtu neměla vážit více než 240g. Ta moje bude 220g pro motorovou verzi a 110g pro F3K variantu. O motorovou verzi strach nemám – jen jsem zvědav, jak budu kruhově vrhat půl kila vzhůru…

2013.01.16 – Sally – Trup

Dnes jsem k základu přilepil epoxidem dvě spodní rohové smrkové lišty 2×5 a nahrubo slepil a obrousil horní část předku.

Je z toho borde.u, jak na pile – klasika. Ze zbývajícího kusu prkénka dvojky balzy mi to vyjde maximálně na potah přechodu boky/spodek – na spodní díl už to nevyjde. Buďto koupím další dvojku balzu, nebo to bude z mých starých rudých zásob. Ta balza je stejně tak strašné kvality, že se na nic jiného nehodí. Nejde ani tak o její strukturu, nebo hmotnost – to je ještě v pořádku. Jde o její povrch – ten je buďto neskutečně chlupatý, nebo vytrhaný, jako uhrovatá kůže postpubescenta.

Mě to však nevadí – jednak to budu brousit a druhak to olaminuji tenkým sklem.

2013.01.23 – Sally – Trup – dokončení

Dnes mi konečně zase vyšel čas na drobný pokrok na Sally. Chtěl jsem uzavřít spodní část trupu. Před tím jsem však musel odříznout překryt kabiny, abych ho mohl jednoduše vyloupnout skrz nepolepený spodek. Odřízl jsem to žiletkovou pilkou – okometricky. Na spodní část jsem použil prkénko 2mm balzy, ještě z dob „hlubokého míru“. Na štítku bylo 6KČS. Použil jsem polovinu – druhá padne na trup s motorem.

Problém bude to, jak tu cenu „vyúčtuji“. Sčítat KČS a KČ je jako sčítat hrušky s jabkama – násobit KČS příslušnou inflací od roku 1998 je taky na levačku – to by ta balza přišla na 60KČ. Vyřeším to šalamounsky – započtu jen cenu, za jakou bych koupil balzu dnes – tedy 32CZK.

Radost mi udělalo vážení. Po ořezání všech přebytků a obroušení do tvaru je hmotnost hrubého trupu slušných 47g.

2013.01.24 – Sally – SOP

Zadní část trupu opět nelze dokončit bez toho, aby byla hotová SOP. Budu stavět minimálně dvě varianty.

První je z připravených balzových prkének tlustých 1mm. Bude to sendvič ze tří vrstev – tzv. balzová překližka. Předpokládaná hmotnost včetně potahu je 20g. Problémem této konstrukce není samotná hmotnost materiálu – ta by z jednoho prkénka balzy tl. 3mm vyšla naprosto stejně. Problémem je to, že po odlehčení musejí zbýt přepážky s takovou šířkou, aby vydržely potažení fólií a namáhání při startu. Z důvodu hmotnosti bude tuto variantu možné použít jen na motorové verzi trupu.

Proto vyrobím ještě variantu, kde bude jen balzový rám z trojky balzy a s minimální šířkou. Mezery je však nutné něčím vyplnit tak, aby to folie nezdeformovala při požehlování. Vylehčovací otvory vyplním Depronem 3mm. Doma mi zbyl poslední zbytek – výřezy se do něj vešly tak-tak. Hmotnost dílů mě příjemně překvapila.

2013.01.25 – Sally – SOP

Dnes jsem moc nepokročil. Dodělal jsem zbytek balzových dílů pro SOP F3K verze a zvážil vše dohromady – 6g. No, ta nula se mi líbila daleko víc – co nadělám…Zkoušel jsem nějaké lepící testy Depron/balza. UhuPOR a ICEMa (Purex) budou pochopitelně OK. Další kontaktní (roztokové) lepidlo, které používám na papírové modely – Purocel nefunguje, to už jsem zkoušel. Ale zajímal mě Kanagom. Moc šancí jsem mu nedával, ale příjemně mě překvapil. Depron sice trochu naleptává, ale není to nic tragického. Z důvodu tohoto naleptání sice déle schne, ale je to únosné. Díly jsem nakonec slepil PUR lepidlem.

Slepenec balzové překližky má po slepení 39g – takže lepidlo má 12g. To je skoro polovina hmotnosti balzy. Bude z toho tak akorát hezké těžítko.

2013.01.26 – Sally – SOP

Těžítko jsem ořezal, vyvrtal, odlehčil a obrousil. Výsledkem je 22g – stejně je to cihla. Tohle je prostě moc a bude nutné se podívat, jestli nejde ještě něco odstranit.

Druhá varianta stavby mi udělala radost – po obroušení 11g. Z toho plyne, že lepidlo má nějakých 5g – a to jsem s ním docela šetřil. Ve finále bych mohl s touto verzí ocasu reálně ušetřit kolem 5g (oproti výpočtu).

2013.01.27 – Sally – První sestavení

Na sucho sestavená kostra modelu má skoro 250g.

2013.01.28 – Sally – Odlehčení SOP pro motorovou verzi

V CADu jsem si připravil odlehčení stylem „co nejvíc, ale aby to vyšlo“. Výsledek je uspokojivý – 12g, což je skoro stejně, jako F3K verze SOP a já tak nebudu muset vyrábět nějakou novou verzi. Ještě zkusím probrat odlehčení v oblasti koncového oblouku a tím bych mohl být na stejných 11g, jako u F3K verze.

Co se týče tuhosti, tak ve směru kolmém k letu je to skoro stejně. Ono je to logické – zde to drží ta středová přepážka a šikmá žebra a obvod se přenosu sil účastní řádově méně. V kolmém směru je tuhost znatelně menší, ale to nevadí. Motorová verze se za kolík vrhat nebude a namáhání SOP bude tedy podstatně menší.

2013.02.04 – Sally – Slepení křídla

Kromě trupu na motorovou verzi mám všechno v kupě a tak jsou na řadě nepopulární operace. Tou je teď slepení polovin křídla.

Tuhle pasáž vyloženě nemám rád. Před slepením jsou díly v podstatě ve stejném stavu, jako po něm – nic zásadního nepřibude, ale na samotné operaci závisí vše následující. A to jak technologicky, tak i co se týče konečného letového projevu.

Hodinu jsem si připravoval pracovní prostor, hodinu jsem to rovnal a dopasovával a pět minut lepil. To je prostě realita. Krom 4 kosočtvercových spojek jsem ještě vyrobil 2 z nosníku 5×5. Tomu jsem ohobloval hrany tak, aby pěkně pasoval do uhlíkových trubek. Ty špendlíky jsou tam jen pro lepení, aby zabezpečily souměrnou polohu spojek v trubkách. Lepeno čirým epoxidem ALTECO.

Objednal jsem také příslušnou elektroniku. Do křídel přijdou vysokonapěťová serva Corona DS929HV. Jako napájecí zdroj bude Turnigy 800mAh 2S 20C Long Lipo Pack, aby šla šoupnout co nejvíce do špičky. Jako přijímač bude FrSky TFR4B – ten zvládá i napětí z dvoučlánku. Model tedy bude bez regulátoru i BECu.

2013.02.05 – Sally – Centroplán křídla

Tak jsem slepené křídlo zvážil a zjistil jsem, že lepidlo a výztuhy do uhlíkových trubek váží 6g – budiž.

Přilepil jsem spodní část tuhého potahu centroplánu – balza 1mm. Na řadu přijdou desky pro upevňovací šrouby a pro MPX konektor. Prozatím na to padla asi čtvrtina balzového prkénka. To jsem však musel do šířky nastavit. Princip je totožný, jako při lepení potahů pro křídla s polystyrenovým jádrem. Z jedné strany se to slepí izolepou, sestava se otočí, půlky se přehnou k sobě a styčná plocha se mázne lepidlem.

Teď pro změnu přijde na řadu trup.

2013.02.09 – Sally – Drobnosti

Další nezbytnou „protivností“ je vybavení centroplánu.

Původně jsem počítal, že pro spojení elektroniky použiju MPX konektor – bohužel je na toto letadlo příliš „hovadský“. A to jak na výšku, tak na šířku. Propojení tedy provedu konektorem vyrobeným z lámací lišty.

Jen tak pro zajímavost – rozteč konektorů je shodná s roztečí servokonektorů. Tahle „fičůrka“ mi je teď sice k ničemu, ale někdy se bude určitě hodit.

Jak málo místa je v trupu jsem zjistil při měření prostoru pro zapichovací matice M3. Musel jsem použít dvě tak, abych nemusel přerušovat žebro. A proto, aby se mi tam vlezly, jsem je musel trochu zúžit. Zužoval jsem je štípačkami – kupodivu to jde celkem slušně. Jen se na to nesmí jít hr, ale cvikat to špičkou po 1mm.

Aby měly pouzdra pro šrouby nějakou pevnost, tak je řeším tak, že uhlíkovou trubičky D4/d3 uzavřu mezi dvě destičky překližky 1mm. Pak je celá sestava dostatečně tuhá a není nebezpečí, že se to vymačká.

Protikus v trupu je vytvořen z překližky 2mm a 1mm. Jsou v něm 2 otvory pro zapichovací matice a také otvor pro konektor, který do něj zalepím epoxidem.

2013.02.10 – Sally – Drobnosti #2

Přilepil jsem do trupu desku uchycení křídla … +2g. Křídlo s pouzdry pro šrouby a spodním potahem nabylo o 8g.

V zadní části jsem nalepil balzu a ořezal a zabrousil tak, aby to hezky sedělo s křídlem. Špička dostala špičku – další gram navíc.

Teď jsem ve stavu, kdy přijde na řadu laminování „boudy“. Nemám jinou možnost, než to dělat v obýváku. Asistovat mi u toho bude nejenom manželka, ale taky obě děti – bude to takový pěkný oříšek.

V rámci zlepšování komunikace s hlavou rodiny, na mě nikdo nebude smět 4 hodiny mluvit.

2013.02.12 – Sally – Kabely serv

Před laminováním však bude spousta další práce – třeba drátování křídla.

Mám rád v letadle uklizeno a tak jsem otvory v žebrech nejdříve protáhl obyčejná 3mm brčka. Potah bude asi červeno-žlutý, takže žlutá brčka. Nějak nemám rád, když je na kabely vidět přes potah a ty tam vlají jako ožralé.

Na straně domečku serva je servokonektor, který ve finále přilepím ke stěně domečku. Na straně propojovacího lámacího konetoru jsem to nakonec zamrštil. Před přilepením horního potahu to ještě nějak fixnu tavným lepidlem.

Celá akce mě stála 8g – dohromady má křídlo zatím 202g.

2013.02.12 – Sally – Test baterií

Do Sally jsem, jako palubní baterii, zakoupil 800mAh „jezevčíka“. Rozdíl v poloze oproti 1000mAh Nanotechu je naprosto zřejmý. První baterii limituje prostor ve špičce trupu, druhou  – díky velké šířce – limituje už prostor pod kabinou.

2013.02.17 – Sally – Laminování trupu

Osud si se mnou pohrál jako kočka s myší a nadělil mi 4 dny bez ratolestí. Pomstil jsem se mu olaminováním trupu.

Už jen samotný nákup chybějících komponent byl jako ve špatné americké komedii:

  1. Latexové lékařské rukavice 17CZK zakoupené v lékárně (v Baumaxu stojí 4 páry 45CZK)
    2. 2 ks válečku, 8,90CZK/ks v Globusu (1ks 17CZK v Baumaxu)
    3. 0,2m2 tkanina 48g/m2 je z Hobby Kingu 1m2 za 0,89USD
    4. Přesně 1/10 epoxidové pryskyřice L285 159CZK za 100+40g balení

Samotné laminování je taková klasika – moc se o něm napsat nedá. Zmíním snad jen to, že jak epoxid tuhne, tak se při přejíždění válečku po povrchu tkanina odchlipuje od podkladu. A to hlavně na krajích – je třeba to pak nakonec „přitupovat“ štětcem. Trup není potažen sklem v jednom díle – špička je ze dvou částí, jeden velký díl je pod kabinou, druhý je od náběžné hrany až na konec trupu. Poslední kus je mezi křídlem a kabinou.

Trup i s kabinou po „operaci“ napuchl o 13g – v podstatě jen o hmotnost pryskyřice.

Nikdy by mě nenapadlo, že ve výsledku budou rukavice dražší, než epoxid.

2013.02.20 – Sally – Elektronika a tmelení

Z Číny dnes dorazily 3 balíčky, ve dvou byly vysokonapěťová 12g serva Corona DS929HV a ve třetím 4Ch Rx FrSky pro Sally (na fotce horní řada). A proč tak složitě? Nehodlám dát tomuto státu nic navíc, co nemusím (DPH)– raději zaplatím čínského pošťáka. To jsme to dopracovali…

Trup je potřeba vytmelit a tak jsem jej vydatně oplácal jednosložkovým akrylátovým tmelem. Výsledná hmotnost je 96g i s kabinou. Zatím má tmel přesně 27g – co mě uklidňuj je to, že ho zase 26g odbrousím.

2013.02.21 – Sally – Broušení trupu a domečky serv

Obrousil jsem trup i kabinu. Akrylový tmel jde dolů velmi dobře – až moc dobře. Naštěstí jsem to věděl z tmelení samokřídla Variante a tak se nestala žádná nehoda. Za 15 minut nebylo co řešit. Na trupu z tmelu zbyly 3g. Tímto je trup připraven na potažení fólií.

A protože mi to tak šlo, tak jsem se pustil do domečků serv v křídle. Páky a náhony budou opět z vrchu – je k tomu pak lepší přístup a i lepší kontrola. Navíc nehrozí zachycení při přistání za nějaké strniště a neposledním bonusem je to, že se nemusí náhony překrývat žádnou krytkou. Je sice obecně platný úzus, že se náhony řeší na spodku křídla – já ovšem nejdu s davem. Na RCM by mě za toto zřejmě označili za kacíře –  možná by pak i někteří z nich začali hledat sirky a klestí….

Domeček je řešen tak, že spodní potah bude přilepený – zatím není kvůli montáži. Horní potah se bude připevňovat šesti vruty ze serv HXT900 – mají akorát průměr a moc pěknou integrovanou podložku pod hlavou. V přední a zadní části jsem přilepil pás balzy 6×4. Další špalíky jsou uprostřed domečku – přesně v místě, kde bude servo. Ze spodní strany horního potahu domečku jsou další balzové špalíky pro uchycení serva. Servo je vlastně přímo na spodní straně potahu – schválně – aby bylo použitelných co nejvíce otvorů na páce. Svrtal jsem otvory zubařskou válcovou frézou D1.3 (zakoupeno v Turnově) a opatrně zašrouboval vruty, aby si vyřízly závity. Takto to samozřejmě držet nemůže – poslední operací bude prolití otvorů ve špalících řídkým vteřiňákem. Tímto se závity v balze hezky zpevní.

Tento princip uchycení serv do křídla jsem obšlehl z RCM 7-2010 od Leopolda Waleka. Vyšlo v článku „Klasická stavba leteckých modelů“. Je pochopitelné, že na balzový potah a balzové špalíky se dá servo takto upevnit jen u nějakých pomaloletů typu RCEK a podobně. I proto jsem v tomto případě použil jedničku balzu s hmotností 48g/prkno. Ostatně – k ničemu jinému se tahle „olověná“ balza moc nehodí.

Celková hmotnost křídla s domečky je 216g – domečky tedy mají 14g.

2013.02.24 – Sally – Konektor

Do trupu jsem instaloval desku z 2mm překližky a zapichovací matici pro vlečný háček – 5g. Poslední operací před potahováním fólií bylo zalepení konektoru.

Ten jsem musel nejdříve spájet. Co je třeba zdůraznit je to, že je nezbytně nutné ty piny konektoru nejdříve z lišty vytahat a pájet je mimo. Pokud se to neudělá takto, tak je velké nebezpečí, že se plast vyhřeje – což se mi samozřejmě podařilo. Po zastrkání zpět a přetažení smršťovačkou jsem konektor zapíchl do potravinové fólie a oblemtal epoxidem.

Trup jsem ještě před vytvrdnutím sesadil s křídlem, utáhl šrouby a zalepil druhou půlku konektoru. Takto je zaručeno, že po slepení bude vše pěkně sedět. Trup přilepením konektoru s kabely nabyl o další 3g.

Během tvrdnutí epoxidu jsem využil času a dokončil oblouky křídla. Vylepil jsem prostor nad uhlíkovou trubkou v místě házecích kolíků a vlepil jsem avizované výkližky. Křídlu přibyly další 3g a teď je připraveno na zalepení vrchní části centroplánu.

2013.02.26 – Sally – Centroplán křídla

Než přilepím horní část potahu centroplánu musím nejdříve vyzkoušet, jestli je v pořídku propojení kabelů a elektroniky. Ke kabelům jsem tedy napájel konektory, sesadil křídlo s trupem a zapojil obvody – všechno fungovalo naprosto dokonale, tak jsem dráty mohl ve dvou místech pojistit tavným lepidlem.

Před přilepením horního potahu jsem však objevil pěknou minelu. Spodní potah jsem nalepil tak, že měla balza vlákna rovnoběžně se žebry, což zapříčinilo nepěkné prohnutí mezi žebry a následně mělo za efekt i špatnou pevnost potahu. Bohužel toto musí dolů…tak jsem to sundal a nalepil tak, jak je to správně. Naštěstí se to obešlo bez dalších problémů.

Stejně, jako spodní stranu, jsem nalepil i vršek. Ve finále má křídlo 225g a je připraveno na konečné broušení a odříznutí křidélek.

2013.03.02 – Sally – Odřezávání křidélek

První dnešní akcí bylo zabroušení a zaříznutí odtokovky. Tu část, kde je na odtokovce slepený k sobě horní a spodní potah jsem zahobloval a zabrousil do klínu tak, aby byla odtokovka jen 1mm. Teprve teď jsem mohl zaříznout odtokovku do finálního tvaru. Celou dobu byla totiž se 4mm přídavkem – schválně, protože mi bylo jasné, že se mi určitě povede ji při manipulaci nakopnout. Nemýlil jsem se.

Už je vidět cílová rovinka – čeká mě předposlední operace pře potahováním – odříznutí křidélek.

Na tuhle operaci jsem myslel již tehdy, kdy jsem sestavoval díly křídla. Obě lišty – ta která zůstane součástí křídla i ta na straně křidélka jsem jen přibodoval lepidlem. Navíc jsem v oblasti rohů křidélka zabodl špendlík a vyrobil otvory, které mi měly později pomoci.

Otvory sice zůstaly, ale z důvodu broušení jsem si je ucpal. Takže teď jsem musel „píchat“ do předpokládaného prostoru a hledat. Ještě štěstí, že jsem v tomto píchání dobrý – otvory jsem našel. Podle nich jsem nasadil duralové eLko a velkým plátkem z lámacího nože jsem začal prořezávat levé křidélko. Řeže se tak, že plátek jede po ploše eLka – to zajistí kolmost řezu. Stačí to projet tak na 4x-5x a dostat se někam do půlky – pak se musí křídlo otočit a začít z druhé strany. Zbytek jsem dořízl plátkem žiletkové pilky.

2013.03.03 – Sally – Odřezávání křidélek 2

Pravé křidélko jsem sice začal oddělovat už včera, ale trochu jsem ho při prvním (naznačovacím) řezu zařízl a tak jsem se na to raději vybodl – a dobře jsem udělal. Druhý den jsem už pokračoval bez problémů – postup byl logicky naprosto stejný, jako u levé půlky.

Křidélkům jsem ohobloval styčnou plochu do úkosu – 45° musí stačit.

2013.03.10 – Sally – Potahování křídla

A je to tady – na řadě je potahování. Před ním je třeba kostru křídla připravit. Křídlo jsem prohlédl a dolepil v oblasti nosníku křidélka žebra, která tam měla schod. Je nesmysl se snažit o broušení lišty – lepší je dolepit proužkem balzy žebro a sbrousit dle okolních žeber – postup opět použit dle p. Waleka.

V této chvíli jsem našel jeden problém. V oblasti domečků mi žebra navazují na přední a zadní hranu schodem, který zmizí po přišroubování víka. Jenže to je špatně – fólie by zde byla prohnutá. Abych to spravil, tak jsem vždy z přední a zadní hrany víka odřízl cca 2mm proužek a nalepil jej na křídlo – tak bude fólie přecházet na povrch domečku v celé jeho šířce.

Nastříhané fólie mají dohromady 71g (včetně krycí vrstvy). Začal jsem spodkem a tím žlutým středovým dílem. Tak, aby mi to sedlo, mi zabralo dobré 2 hodiny. Fólie je nejdříve přichycena na 4 místa v rozích. Pak je přilepena po obvodu po cca 100mm, obvody jsou poté přižehleny celé. Pak jsou na řadě žebra a nakonec je fólie začištěna oříznutím a přehnutím. Zatím není vypnutá (což je snad vidět z poslední fotky). Vypínat se bude až na konec, aby se křídlo nezkroutilo.

Potah poloviny křídla má 21g. Levá červená část ještě není úplně dokončená – už jsem na to neměl nervy.

2013.03.11 – Sally – Potahování křídla 2

Dokončil jsem tu červenou část a potáhl střed horní strany žlutým dílem.

Ono se řekne – potáhl….

Největší problém je potahování okrajů domečků serv. Křídlo jsem na začátku potáhl v celku, přichytil fólii ke hranám domečků a teprve potom to prořízl z přesahem cca 7mm na zahnutí. Zde je nejkritičtějším místem oblast rohů fólie, které se musí prostřihnout – to se však musí udělat tak, aby konec prostřihu nebyl přímo do rohu a nemělo to tendenci se trhat.

Další problematickou oblastí je žehlení fólie v místech ostrých vnitřních rohů, kam v budoucnu bude dosedat krytka domečku. Toto nezažehlí žádná normální žehlička – ty mají všechny hrany oblé. Já na to používám takovou fintu. Do rohu fólii vmáčknu přes nějakou tenkou ocelovou planžetu a teprve přes ni to přižehlím. V tuto chvíli mi perfektně posloužil konec odlamovacího nože (samozřejmě, že jen jeho hřbet – pozor na propíchnutí/proříznutí fólie!!).

2013.03.13 – Sally – Potahování křídla 3

Potáhl jsem červenou, průhlednou i vrchní část konců křídel a pustil jsem se do křidélek. Každé křidélko jsem potáhl jinou svítivou barvou. Levé je z reflexní žluté a pravé je reflexní oranžové. Blesk mi z toho opět vyrobil zelenou.

Křídlo ještě není vypnuté. To je operace, která chce klid a „jasnou mysl“ – takže víkend. Křídlo potahováním nabylo přesně o 40g, křidélko má každé navíc 7g. To znamená, že 80dm2 potažené plochy křídla váží reálně 54g.

2013.03.15 – Sally – Potahování krytu kabiny

Dnes jen „malý pokrok v mezích zákona“. Zbytkem fólie jsem potáhl překryt kabiny. Solarfilmem to šlo v celku obstojně – nárůst hmotnosti jen 2g.

2013.03.16 – Sally – Potahování trupu

Je absolutně nemožné v CZ sehnat červenou fólii. Tu jsem chtěl na trup, kde je lepší mít neprůhlednou. Nakonec jsem musel vzít za vděk vínové, kterou jsem měl doma už z dob nakupovací mánie.

Je to tvrdý Oracover a to se mi také stalo osudným. Původně jsem plánoval, že to potáhnu jedním kusem. Samozřejmě kromě špičky – tak se musí po částech v každém případě. Jenže…..

Pás jsem si nastřihl a začal potahovat. Nejdřív spodek a tak cca 2/4 uprostřed – to bylo pochopitelně OK. Jenže, jak jsem zajel za ohyb na boky, tak začalo veselo. Problémy nastaly v místech, kde je střed hloubku křídla a střed překrytu kabiny. Tady se prostě fólie nechtěla poddat a tak jsem ji musel vzteky ustřihnout a pokračovat po 20mm pruzích.

Jestli ještě někdy koupím Oracover, tak ať se propadnu do západního Německa!

2013.03.17 – Sally – Potahování SOP

Potáhl jsem SOP. Tady už Oracover nezlobil – no bodejť, když je to jen deska….

SOP nabyla o 5g, což je o 1g méně, než jsem počítal. Potáhl jsem to tak, aby fólie nebyla tam, kde se na SOP bude lepit trup.

2013.03.17 – Sally – Sestavení

Toto je jen taková ochutnávka. Propálil jsem hrotem pájky otvory pro šrouby a letadlo sestavil.

Teď je třeba napákovat křidélka a podle toho proříznout drážky pro páky v krytkách serv – teprve potom je budu moct potáhnout.

2013.03.21 – Sally

Je na čase začít pákovat.

Přišrouboval jsem tedy pravé servo na krytku, krytku k domečku. Z pletací jehlice jsem vyrobil táhlo a podle něj jsem si naměřil polohu páky na křidýlku. Vyvrtal jsem 3 otvory a páku připevnil šrouby.

To samé jsem začal dělat pro levou krytku. Dostal jsem se do fáze, kdy jsem měl táhlo přes vidličku uchycené k páce serva a chtěl jsem měřit polohy tří otvorů v křidélku. Ale něco mi na tom nehrálo.

A tak tam sedím a čučím na to křídlo a pořád se mi zdá, že je něco špatně. No a pak mi to došlo…

Levá krytka má otvor pro servo vlevo – tedy na vnější straně křídla. Na té straně je také mezi potahy vlepený trojúhelník balzy – OK. Jenže tu pravou stranu mám s otvorem pro páku vlevo – tedy na VNITŘNÍ straně. To navíc znamená že páka není v místě, kde je výztužná balza, ale v místě, kde je mezi potahy vzduch.

Himlfix! Kde se stala chyba?

Chyba nastala někde na začátku výroby krytek domečků serv. Tak dlouho jsem to měřil, až jsem vyrobil obě levé. Takže zpět na stromy a vyrobit novou krytku – ta stará použít nejde, díky nesymetrickým otvorům pro šroubky. Krytku jsem vyrobil během chvilky.

Výsledkem dnešní práce je toto:

  1. Pravá krytka tak, jak má být
    2. 3 otvory v křidélku, kde nemají být
    3. Zjištění, že použití standardní páky se třemi šrouby a podložkou je špatné řešení – nešlo by zavětrovat křidélko

cca 1mm laminátovou desku nemám – asi ji budu muset vyrobit.

2013.03.22 – Sally – Laminování desky na páky

Včera jsem tak dlouho pokračoval, až jsem nakonec vůbec nepokročil….

Pro Sally musím udělat páky z desky laminátu tak, aby nevylézaly ze spodního profilu křélka – jen tak bude spára křidélka korektně zavětrovaná.

Na laminování jsem měl doma všechno kromě dobrého separátoru. Zkusil jsem pár olejů ve spreji, ale nejlépe vyšel silikonový. Ty desky (0,4mm) by měly být netečné k epoxidu samy o sobě – ten olej snad ani nebude potřeba – alespoň ho otestuji.

Desky jsem k laminu chytil izolepou, naseparoval olejem, namíchal první várku epoxidu a nanesl ho štětcem na destičku. Nechal trochu zavadnout, přiložil uhlíkovou tkaninu, prosytil a roztáhl stěrkou.

No a takhle pořád dokola, až k poslednímu dílu skelné tkaniny. Teď jsem vzal tu druhou desku, naseparoval, nanesl epoxid, počkal, přiložil druhou uhlíkovou část, prosytil, uhladil a přiklopil ke zbytku.

To přiklopení bylo spíše „přivalení“, aby se mi vyhnaly bublinky. Sestavu jsem přiklopil druhou deskou lamina a stáhl svěrkami.

Druhý den jsem sestavu rozebral a začal oddělovat ty průhledné naseparované desky. To se neobešlo bez ztráty kytičky – tedy desky. Oddělit to sice šlo, ale desky se při odlepování trochu naohýbaly, jak se vždy při oddělené „zasekly“ – jsou na vyhození. Takže silikonový olej jako separátor a tyhle desky moc nefungují.

Výrobkem ovšem neměly být naseparované desky, ale uhlíkoskelný laminát. Tady to bylo naprosto v pořádku. Obě strany jsou naprosto rovné hladké a lesklé. Jedna strana má lehce zmatnělé plochy tam, kde se na povrch protlačila uhlíková tkanina, druhá strana má něco málo mikrobublinek, jak to nebylo dobře prosyceno. Tloušťka požadovaných 1.25mm. Na páky je to naprosto OK.

Kdybych to děla znovu, tak u první vrstvy počkám trochu déle a nepokladu všechny skelné vrstvy – půlku bych dal na druhou uhlíkovou stranu tak, aby se zamezilo těm mikrobublinkám. Mám však obavu, že je to materiálu na všechny moje modely do důchodu – a to budu mít takovou sklerózu, že si na tohle ani nevzpomenu.

2013.03.27 – Sally – Páky

Z desky uhlíkoskelného laminátu, který mě přišel celkem na 136CZK (stěrku a štětec nepočítám – oboje jsem zachránil) jsem nůžkami vystřihl páky.

Dodělal jsem druhé táhlo z pletací jehlice, našrouboval vidličky a kulové čepy.

Vyrobil jsem také napájecí kabel z balančního. Ten je vyroben z kabelu pro tříčlánek – dvoučlánek nějak nejde sehnat.

Další z omylů je vyvrácen – nejvyšší cena na pákování není na uhlíkových pákách, ale na táhlech z pletací jehlice – už je mi jasné, proč jsou ty svetry tak drahé…

2013.03.28 – Sally – Napákováno

Krytky serv jsem potáhl fólií, páky jsem přilepil do křidélek. Tady jsem však vyrobil megabotu, která se mi vymstila při instalaci křidélka na izolepový pant.

Z důvodu toho, že už byla páka nalepená, nešlo křidélko přehnout až ke křídlu. Jednu stranu pantu (horní) jsem přilepil v pořádku. Druhá – spodní – mi však dala pěkně zabrat. Ať jsem to lepil, jak chtěl, tak se mi to díky malému rozevření vždycky přilepilo nějak, jak jsem nechtěl – samé vrásky, nedolepená místa. Lepil jsem to 5x! A výsledkem byl jen narůstající vztek.

V téhle chvíli to chce přestat, dát si kafe, pustit nějaký klidný film (třeba Terminátora) a výsledek se dostaví sám.

Taky, že jo. Potřeboval jsem, aby mi ta izolepa „nepadala“ a tak jsem ji izolepovými „očky“ přichytil k potahu. Vždycky, když bylo potřeba, tak jsem ji trochu povolil a bylo to.

Tak a křídlu už chybí jen házecí kolík.

2013.04.06 – Sally – Poslední drobnosti

Dnešní pokroky byly ve znamení příprav na finále.

Bylo potřeba zajistit závaží, udělat překližkové destičky pro suché zipy a najít tu správnou uhlíkovou tyčku pro zámek kabiny. Z práce tak na 10 minut se vyklubalo několik hodin.

Uhlíkovou tyčku pro zámek kabiny jsem našel docela rychle. Proč je to tyčka D2, je naprosto jasné – při hledání odpovídajícího průměru a délky na mě tahle ze svazku vypadla – byla akorát.

S olůvky to bylo horší – jak hledání, tak instalace. Bylo třeba jim také tvarově „domluvit“ – kladívkem jsem válečky „zkuželil“ tak, aby si hezky sedly do špičky trupu. Udělal jsem nějaké vyvažovací testy a z nich mi vyšlo, kolik jich tam musím nacpat. Při lepení jsem je tam nedal úplně všechny – tuším, že se to vyplatí.

Když už jsem měl epoxid v ruce, tak jsem jím přilepil i naváděcí brčko pro tyčku zámku kabiny.

Na křídle jsem udělal jen jednu věc – prostřihl potah v místě otvorů pro házecí kolík a ten pak přilepil epoxidem. Pokud by se někomu zdálo, že je kolík nalepený trochu pod úhlem, tak se mu to nezdá – je to záměrně.

2013.04.07 – Sally – Dokončení

Tak a je to tady. Zítra by bylo čtyřměsíční výročí stavby Sally – bylo by, ale nebude.

Posledním krokem stavby byl „úklid v podpalubí“. Na kabinu jsem tavným lepidlem přilepil uhlíkovou kulatinu – nakonec bylo potřeba lepidlo nablemtat na dvě místa tak, aby tyčka moc nepružila. Nalepil jsem destičky a na ně tavným lepidlem přilepil suché zipy pro baterii a Rx.
Trup v rozích kabiny dostal překližkové výkližky, aby se kabina nekyndala a také jsem tavným lepidlem a spirálovou bužírkou umravnil kabely.

Nejdůležitější operací bylo přilepení SOP.

Finální hmotnost je 537g. Na první pohled se zdá, že je to cihla – ale není tomu tak. Letadlo má dvojnásobnou plochu křídla, než Mini Kanja, ale je jen o cca 100g těžší. Na soutěžní F3K to samozřejmě nemá – tam jsou plošná zatížení naprosto někde jinde, ale na závody mě „pustí“ – limit je 600g a 1500mm rozpětí – a to jsem „podlezl“.

2013.04.07 – Sally – Hotovo

Pár fotek finálně dokončeného modelu.

Co ze stavby vyplynulo:

  1. Umím postavit letadlo za kratší dobu, jak 2 roky (Mini Kanja a Guppy) – v tomto případě to byly 4 měsíce.
    2. Stavba konstrukčního křídla, kde jsou žebra jen podle šablon a otvory pro uhlíkové trubky jsou také podle šablon, je naprosté peklo. Tak aby to bylo alespoň trochu OK, to chce spoustu času při dolaďování. Není nad CNC technoloie.
    3. Není pro mě problém vzít plán na nějaké letadlo a podle svých představ ho upravit – dobrá zpráva.
    4. Odtokovka vyrobená ze dvou desek 1mm balzy asi nebyl úplně nejšťastnější nápad. Křidélka jsou OK – ta jsou potažena Solarfilmem, ale oblast odtokovky v centroplánu je potažena Oracoverem a ten ještě pořádně nelepil a už se stahoval – je to tam zkroucené a bude potřeba náprava. Všemi vychvalovaný Oracover mi ve finále způsobil víc starostí, než užitku – při potahování zaoblení trupu to bylo na doc. Chocholouška.
    5. Použití lámací konektorové lišty se zatím zdá v pořádku – tady se použitelnost (elektrické propojení) potvrdí až časem.
    6. Použití Hi-voltage serv ve spojení s dvoučlánkem byl dobrý nápad – je však třeba myslet i na to, že další elektronika toto musí umožňovat (Rx).
    7. Doplnění položeber bylo možná zbytečné
    8. Pojištění kabiny ala F3K (uhlíková tyčka) je naprosto funkční a jednoduché.
    9. Uložení serv přímo na krytku domečku je OK.
    10. Cena materiálu se vyšplhala přesně na 1500CZK, stavba trvala 84 pracovních hodin.

Výsledkem snažení je model, který je hezký a rozhodně netradiční.

Konec plkání – šup s ní do luftu!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *