16 Samokřídlo Variante 100

2012.09.27 – Variante 100  – První říznutí

Celou dobu, co proháním letadla, mi něco chybělo. Všichni už ho měli, jen já nic. Řeč je samozřejmě o samokřídle.

Abych dosáhl cíle s minimálními náklady, jsem se rozhodl si ho postavit z 3mm desky Starlonu. Je to deskový extruďák, který je z jedné strany vroubkovaný a tak se nehodí na klasické plackolety. Proto tedy profilová záležitost. Celé jsem to navrhl na 2S1P 1000mAh Power HD. Co proháním v Mini Kanje a na motor C20, plánovaný do Canary SQ – než tohle poletí, budu už v důchodu.

Na internetu se mi zalíbilo samokřídlo Variante 75. Na stránkách je i informace o 90cm variantě – bohužel bez možnosti stažení – nevadí, navrhnu si ho sám. Tloušťka profilu tak, aby se mezi dvě desky 3mm desky vešla baterie, zespodu sbroušená spodní deska na odtokovce, které vytvoří autostabilní profil. A nakonec i potřebné negativy na koncích křídel.

Uvidíme – třeba bude první let jen směrem k nejbližší popelnici.

Vše lepeno UHUporem. Hlavní žebro je z balsy 2,5mm.

2012.09.27 – Variante 100 – Křídlo je hotovo

Na řadu přišla nejdůležitější část – přilepení horního potahu. Vše lepeno UHUporem. Hmotnost je luxusních 38g – i s výztuhami bych se mohl dostat na plánovaných 50g. Celkově i s elektronikou bych se mohl dostat někam k 200g – luxus.

Spára na horní straně potahu není žádná chyba. Vznikne automaticky z důvodu sklonu horního potahu. Dala by se odstranit již při návrhu polovin potahů křídla – a to tak, že horní část by nebyla uříznutá rovně, ale vybouleně. V místě odtokovky musí být materiál víc jen o trochu a v místě nejvyššího bodu profilu nejvíc. Já to budu řešit až v kroku, kdy budu na horní potah lepit dvě desky výztuh motorového lože.

2012.10.07 – Variante 100 – Výztuhy

V LBC jsem zakoupil dvě 1.2mm uhlíkové tyčky. Původně jsem chtěl 1mm, ale stály stejně – 29CZK/kus. Nějak nám to podražilo.

Vyřízl jsem drážku pro horní výztuhu a trochu roztáhl spáru. Ale jen tak akorát, abych potah neprořízl. Do spáry jsem nalil vteřiňák a chtěl přilepit uhlíkovou tyčku. Výsledek je vidět na první fotce. Starlon a tento sekunďák se milují tak, že by se samou láskou sežrali – a to doslova.

Už jsem začal přemýšlet nad tím, že to hodím do popelnice – takové pěkné samobrko to bylo a já to tak zprasím. Mělo štěstí – UHU Por byl blíž, než odpadkový koš. Přilepil jsem jím prvně spodní výztuhu a pak i tu prožranou – horní. Spáru jsem pak zatmelil akrylovým tmelem. Pěkně se brousí i na pěně – ne, jako ten šlehaný, který se jen žmolkuje. Něco za něco – jeho hmotnost je vyšší.

Nainstaloval jsem závěsný háček a na horní stranu nalepil 3 pásky držící motorovou přepážku. Spodní část má dvě lyžiny z balzu tloušťky 3mm. Přece jenom to zde při přistání bude dost namáhané. Ještě přijde přidat víko. Pravděpodobně z balzy 1,5mm – zajištěné v zadu na jazýček a vepředu na magnet (anebo obráceně).

Celek zatím 52g. Neobroušená kormidla mají 7g. Ty musím zbrousit do klínu, ale hlavně potáhnout fólií. Ty špičky je totiž třeba nějak zpevnit – odlamují se. Možná zkusím celé křídlo požehlit stejným způsobem, jako Ticholet. Na něm se to perfektně osvědčilo – navíc to zpevní konstrukci.

Vyřešil jsem konečně i instalaci baterie. Bude se zasouvat z boku do horní poloviny křídla – šestá fotka. Pojištění krytu vyřeším nějakým izolepovým opatřením.

Nepříjemné je to, že v podstatě veškerá přidaná hmotnost byla za těžištěm.

2012.10.21 – Variante 100 – Potahování fólií

Před potažením fólií jsem proved nejaké testy. Předně jsem si potřeboval ověřit nažehlovací teplotu čínské fólie. Je hodně podobná Solarfilmu – to je dobře. Na Starlon se to přilepí, ale netaví ho to. Rozdíly oproti Solarfilmu zde ale jsou. Jednak má ta čínská fólie trochu silnější lepidlo a za druhé je trochu tužší. Ne sice, jako Oracover, ale poznat to je. Cenově je to na polovině.

Druhým testem bylo umístěná serv. Vyřízl jsem šachty a zkusil HXT500 – jiné už doma nemám. Padnou, jako ulitá. Odstranil jsem i víko z bateriového prostoru. Ve finále zde bude jen destička z mé oblíbené podložky do sešitů. Je tuhá tak akorát a je bílá. Fixovat se to bude jen na izolepu.

Před samotným potažením jsem udělal novou motorovou desku a vyzkoušel ji i s motorem na místě – sedí dobře. Bylo také nutno zbrousit kormidla do klínu a v místě závěsu udělat podkos 45°. Závěs bude opět jen z izolepy.

Nejdříve jsem potáhl kormidla a potom křídlo – každou půlku zvlášť. Ve finále kormidla přibyly o 1g a křídlo o 22g. Dobrou zprávou je to, že dle mých předpokladů fólie podstatně zpevnila celé křídlo.

2012.11.03 – Variante 100

Řeším náhony křidélek. Páka je klasika Čína, blimp taky. Drát 0.6mm bude v trubičce lanovodu. Ten bude na povrchu křídla. Při stavbě jsem to nějak nedomyslel a teď ho musím táhnout venkem. Budu tvrdit, že je to turbulátor. Kryty serv jsou z podložky do sešitu.

2012.11.04 – Variante 100

Nad tím, jak upevnit HXT500 v šachtě jsem si lámal mozkové závity tak, že se mi málem zavařily. Nakonec to klaplo.

Vzpoměl jsem si na návody jednoho němce. Ten při stavbě akrobatu potřeboval slepit bočnici UHU Porem tak, že lepené plochy musel po sobě nejprve posunout. To samozřejmě nejde – hned se to slepí. Ale on mezi lepené plochy nejdříve vsunul pás pečícího papíru. Díly do sebe zasunul a pak vytáhl papír. Já to udělal naprosto stejně. Jen jsem místo lepidla použil pěnovou oboustranku. Z fotek je to jasné. Na vrchní část serva přišel také kus Starlonu s oboustrankou. Po přiklopení krytek to bude báječně držet.

2012.11.05 – Variante 100 – Hotovo

Ani to moc nebolelo a je hotovo. Motor dostal krytku, aby nebyl tak na holo. Přibyl kryt spodní části a také kryt prostoru baterie – vše z podložky do sešitu.

Abych to dovážil, tak jsem musel do špice nacpat kousek olova. Kolik ho tam je a jaká je celková hmotnost zjistím, až koupím baterii do váhy.

Model je napípaný do vysílače – vše klape tak, jak má. Tah motoru je dostatečný.

Úplně posledním krokem budou nějaké polepy. Musím to nějak zvýraznit – tyhle jednolité bílé plochy by nebyly vidět od tří metrů.

2012.11.05 – Variante 100 – Polepy

Po ruce jsem měl červenou fólii z Lidlu – nějak jsem si ji oblíbil. Tentokrát jsem dal pruhy nahoru a klikyháky dolů – snad se mi to nevymstí.

Celková hmotáž je luxusních 240g. Dle předchozích statických měření s vrtulí 5,5×3,3 motor C20 tahá 210g při  6,4A. A při 12390 otáčkách za minutu to dává teoretických 70km/h. To v reále může být někde kolem 50-ti km/h. Ještě je prostor pro vrtuli 6xněco a v krajním případě až 7×4.

Letadlo je na zálet připraveno.