25 CS-101 – VOP

2014.12.02 – VOP CS-101 – jádro

Už nějakou chvíli koketuju s technologií vakuování. Ve své podstatě jsem zatím jen našel ty správné technické prostředky k tomu, abych dosáhl toho, že se pytel odsaje (pomocí ledničkového kompresoru) a že pytel udrží vakuum (0.2mm pytel, karosářský tmel, Festo hadička a Festo jednosměrný ventil).

Krom pár testů „na sucho“ jsem v pytli v podstatě vakuoval jen trup CDS 101. To se sice neobešlo bez zádrhelů – ale dobré je to, že zádrhele nebyly v technologii samotné, ale jen mezi mým levým a pravým uchem.

Teď ale přichází na řadu výroba křídla vakuováním v pytli. Momentálně se mi však nechce řezat nějaké XPS jádro, brousit ho a dělat výztuhy. Je to další technologický krok, který ještě nemám úplně zvládnutý a tak jsem se rozhodl „vysochat“ jádro z plné balsy. A jelikož nejsem blázen, tak to bude nejdřív něco menšího – bude se laminovat VOP.

V tabulce hmotností balsových prkének jsem našel to nejlehčí – kupodivu je to zbytek jednoho prkna tl. 5mm, ještě z dob Bolševika. Odřezek byl na milimetry přesně to, co jsem potřeboval – a pak, že tenkrát stálo všechno za prd.

Výřez před broušením má 9g – počítám, že z něj tak cca půlku sundám broušením do profilu.

2014.12.03 – VOP CS-101 – obroušené jádro

Jádro je obroušeno do profilu. Profil je celý od oka – na náběžce je tupější klín, na odtokovce ostřejší. Náběžka je posléze zakulacena – odtokovka naopak zahrocena. Tloušťka profilu se po šířce ztenčuje až do žiletkového konce.

Profil je kontrolován přiložením hrany dlouhého pravítka – spodní i horní strana musejí být v podélném i příčném směru stejné.

Kýženou polovinu materiálu jsem dolů nesundal – dole jen cca 1/3.

2014.12.06 1 – VOP CS-101 – fólie + stříkání

Nadešel soudný den…… Rodina zmizela a tak je prostor na větší technologickou operaci – stříkání fólií.

Fólie samotné nejsou Durofol – je to jakýsi 0.3mm plast s jednou stranou lesklou a druhou samolepící. Ta samolepící je překryta ještě ochrannou fólií – mě jde pochopitelně o tu lesklou.

Fólie jsem vystřihl podle šablony – náběžka je na přesno, odtokovka s přesahem (oboje obkoukáno z jednoho videa na Trubce) – první fotka. Na stříkání použiju běžně dostupné stříkací akrylové barvy ve spreji Motip a Duplicolor. Docela dlouho jsem bádal nad tím, jestli to je použitelné a jestli se to náhodou „nepožere“. Sám fakt nevím (taky proto to všechno zkouším na malé VOP) – ale po otočení plechovek je jasné, že to všechno mydlí jedna firma – a země výroby? Každý pes….jiná ves….. Nehodlám s tím tedy dělat nějakou velkou vědu (druhá a třetí fotka).

Kdysi jsem již tuhle fólii použil na výrobu karbonové destičky a zjistil, že se „lepí“ k epoxidu – je tedy nutné ji separovat. První krok je odmaštění Izopropylem (odstraní se tak nečistoty z povrchu), separace Diavou (jedna fólie je jen s naneseným separátorem, druhá je s rozleštěným – pátá fotka), stříkání lakem (3x – sedmá fotka), barvení barvou (6x– osmá, až devátá fotka) a nakonec bílá (3x – poslední fotka).

Vypadá to jako těžká idiocie, ale já jsem se nechal poučit a všechny vrstvy stříkal velice tenké. V podstatě jde vždy o lehký poprašek – následuje zaschnutí (cca 15 minut) a pak teprve další vrstva. Barvy (modrá metalická a neonka) mají v návodu poznámku, že moc dobře nekryjí a je lepší pod ně (já stříkám obráceně, takže na ně) stříknout bílou.

Celkově je barvy na fóliích 3g, z čehož je největší díl ta bílá. Lak i barvy mě při vážení vždy ukazovaly nárůst cca 0-1g.

Poznámky:

1. Diavu jsem se snažil rozleštit co to šlo – snad tam nějaká zůstala a půjde to sloupnout.
2. Kupodivu je stříkání fólií časově dost náročné – s přestávkami mezi vrstvami mě to přišlo na 3 hodiny
3. Modrá metalíza a neonka opravdu moc nekryjí. Ani jsem se nesnažil je nanést tak, že mi zmizí ty čáry lihovkou. Je to nastříkané jen tak, aby to byla souvislá vrstva barvy (při pohledu proti světlu)
4. Mám na té neonce jednu vadu – při jednom sundávání ze stříkací podložky (pauzák – máme ho zásoby asi na 200 let), jsem s fólií zajel do vrstvy nastříkané barvy a „blemptnul“ jsem si tam modrou. Určitě to bude vidět – příště musím líp vyřešit položení fólií na podložku. Nejlepší bude, když je dám na nějakou kostičku a nebudou se tak válet v nezaschlé barvě, co je na krycím papíru. Navíc se to bude lépe zvedat rukou
5. K stříkání samotnému. Měl jsem z pre.e kliku, že mě opustila myšlenka to stříkat v bytě. Stříkal jsem to na balkoně (Bůh mě miluje – bylo asi 10°C) a tím úprachem ze stříkání jsem ho pěkně zasvinil.

2014.12.06 2 – VOP CS-101 – fólie + laminování

Barvy jsou na fóliích zaschlé, ale stále „živé“ – jde se laminovat.

Z čínské tkaniny 48g/m2 jsem šmikl po dvou dílech 0/90° a 45/45°. Uřízl jsem také pás Monofilu pro pant – ten je také 45/45°. Strhávačku jsem nepoužil, protože se mi zdála na VOP moc „humpolácká“.

Připravil jsem si nářadíčko – těsnící tmel, pistole na něj, Festo hadice s jednosměrným ventilem, izolepa na fixaci hadice, víčko na míchání epoxidu, epoxid L285, pytel na vakuování a papírové utěrky jsou klasika. Nově jsem na nanášení epoxidu použil velurový váleček – prý je to strašné blaho (je).

Laminování je velejednoduché – rozmíchat epoxid, nanést štětcem na tkaninu (45/45°), která je už položená na fólii a rozjezdit válečkem. Položit pant z Monofilu, položit druhou vrstvu tkaniny (0/90°) a zase pojezdit válečkem.

Přenést na připravený pytel s krycím igelitem a utěrkami, k odtokovce přiložit skelný roving a zase pojezdit válečkem (tohle jsem nikde neobkoukal – jen se mi zdálo, že odtokovka není dost „žiletková“ a tenhle roving mi zajistí menší schod na konci balsového jádra).

Přiklopit druhou fólií, utěrkami a odvakuovat – fertig.

Poznámky:

1. Všechno jde strašně rychle – oproti barvení fólií je to paráda (navíc to mám už trochu nacvičené)
2. Jediný vážný zádrhel nastal při usazování balsového jádra na spodní fólii – i když, tady to ještě šlo. Zvolil jsem postup, kdy je fólie na přesno – měla by se spojit s druhou v oblasti náběžky v ostrém klínu. Ale zároveň nemám obstřižený přesah tkaniny na náběžce (a tudíž nejsou spodní a horní fólie k sobě slepeny proužky izolepy – na křídle to však asi takto udělám). Jádro jsem položil náběžkou kolmo k fólii a „odvalil“ ho o 90° – tím je daný potřebný přesah. Tohle je OK, ale trabl nastává při usazení horní půlky fólie. Tady je to spíš „citovka“, protože na to přes barvu není vidět. V tomhle případě spoléhám na matku přírodu – třeba se to při vakuování po sobě „sklouzne“ do správné polohy. O tomhle jsem na netu totiž nenašel ani zblo.
3. Po položení druhé fólie jsem vzájemnou polohy zajistil závažím. To jsem použil i po zaklopení pytle a při vakuování samotném – snad to něčemu pomohlo.
4. Vakuování je už rutina. Tady je dobře, že jsem si to párkrát nacvičil a k dobru mi byly i nějaké ty slepé cestičky.

2014.12.07 – VOP CS-101– odformování

Nastal soudný den (já to počítal a bylo jich asi 5). Jde se vyndávat VOP z pytle.

Z prvních fotek je vidět, že vakuum hezky drželo celou noc. Sundal jsem vrchní vrstvy papírových utěrek, našel rožek, trochu jej odchlípl a bez sebemenšího zádrhele sundal krycí fólii – ta Diava je fakt boží….

Trochu jsem otrhal okraje (do utěrek se nacucal přebytečný epoxid), obnažil druhou půlku a zase sloup krycí fólii. Ostřihnul nůžkami a je to. Zatím to má 18g, ale mám velký přesah na odtokovce – cca 10mm půjde pryč. Na náběžce je taky víc materiálu – přijde odbrousit.

Tady je ale drobný zádrhel – jádro se opravdu sklouzlo po epoxidu – ale místo směrem k náběžce se posunulo směrem k odtokovce. Vrstvy laminátu se odchlíply od fólií s barvou a ta teď na laminátu nedrží a loupe se (pokusil jsem se to nafotit, ale nedařilo se – poslední fotka).

S tímhle mají problém snad všichni. Ve své podstatě se ty barevné půlky na náběžce nikdy nepotkají – vždy tam bude nějaká oblast, která se musí brousit a dodatečně barevně upravit. Řeší se to různě – tmelení+barvení… Někdo to na hulváta přelepuje černou izolepou, někdo dává na jádro náběžky uhlíkový pásek.

Já to budu muset obrousit – pak se uvidí.

Dalším trablem je to, že se mi na stranu neonky do tkaniny dostaly takové dva fousy vlákna – jeden je přesně v ose VOP a druhý je k němu pod úhlem 45° – a oba se „propsaly“ na povrch. Není to žádná tragédie – jen si na to příště musím dát majzla.

Ale jinak je to nádhera sama – na první pokus je to více, než dobré.