2014.03.24 – Měřák úhlu nastavení křídla

2014.03.24 – Měřák úhlu nastavení křídla – teorie

Nejdříve je třeba říct, že nejde o měřák úhlu náběhu křídla. Úhel náběhu je letový stav – mění se dle aktuální polohy osy profilu křídla a směru nabíhajícího proudu vzduchu na toto křídlo.

Předně nějaké aerodynamické termíny:

Úhel nastavení křídla: Je to úhel, který svírá osa profilu křídla s vodorovnou rovinou. Pro akrobaty je na příklad běžný úhel nastavení křídla 0°, pro ostatní letadla je do plusu.
Úhel nastavení VOP: Je to úhel, který svírá osa profilu VOP s vodorovnou rovinou. Nejběžnější je 0°, ale není to pravidlo.
Úhel seřízení: Je to úhel, který svírá osa profilu křídla s osou profilu VOP. V případě, že osa profilu VOP je 0°, tak je úhel seřízení roven úhlu nastavení křídla.
Zvláštní případ nastává pro samokřídla. Nemají VOP – nemají tudíž ani úhel nastavení VOP. Tím pádem automaticky nemohou mít ani úhel seřízení. Mají jen úhel nastavení křídla, který je roven úhlu náběhu křídla a mění se dle aktuálního letového stavu.

A proč toto všechno? No – je to kvůli ráně s e-Hawkem. Video je ZDE.
Ihned po natočení jsem jej ukazoval Zdendovi a ten pojal podezdření, že je špatně úhel nastavení křídla. Z principu věci (stavbnice) je to krajně nepravděpodobné. Všechny části, které by toto mohly způsobit jsou dané konstrukcí trupu a ocasní trubky…… jak říkám nemožné….

Ale červík hlodá….

Měřák se dá i koupit – třeba ZDE. To ale není můj styl – rozhodl jsem se, že si jej vyrobím.

2014.03.25 – Měřák úhlu nastavení křídla – výroba

Věc je jasná – 1800CZK za kus plastu nedám.
Tím pádem je jasná i druhá věc – musím si jej vyrobit…..no jo – ale jak?

Napadaly mě příšerné nápady. V ruce jsem držel šupleru a chtěl jsem na její čelisti nasouvat „něco“ s příslušným zobáčkem – jenže rozevření šuplery není dostatečné.
Další slepá cesta byl nápad zakoupit dvě plastové šuplery a nějak je spojit (slepit). Tohle je taky k ničemu – muselo by se spojovat tělo šuplery s výsuvným hloubkoměrem (jen drát o průměru cca 1.5mm). Ale od tohohle nebylo daleko k finální podobě měřáku. Když to nejde koupit, tak se to musí vyrobit. A je naprosto jasné, že pižlat to doma lupénkovou pilkou asi k uspokojivému výsledku nepovede – takže CNC.

No – a tím byl vlastně rébus vyřešen. V CADu jsem si nakreslil jednu půlku čelisti. K ní je zrcadlově druhá (stejná). A vyřešení pouzder pro zasouvání už byla v podstatě hračka. Vše je na fotkách.

Toto řešení má jen samé výhody.

1. Díky konstrukci je naprosto jedno, jaká se použije tloušťka materiálu
   2. Lze použít libovolný (lepitelný) deskový materiál
   3. Díky CNC technologii jsou zaručeny rozměry, kolmosti a rovinnosti
   4. Díky CNC technologii je jednoduchá modifikace rozměrů. Omezení je jen ve velikosti použitého materiálu a velikosti pojezdů CNC stroje
   5. Lze použít různé CNC technologie výroby – frézování, pálení laserem, vodní paprsek

Já použil MDF desku tloušťky 7mm – protože byla právě po ruce. Takže hardware bychom měli – teď ještě software – a to doslova.

Mostík je totiž jen půlka problému. Druhá potíž je měřidlo samotné. Lze to samozřejmě řešit nalepením nějakého noniusu na jedno rameno a zabodnutím špendlíku s olovničkou. Jenže my už jsme „slezli ze stromu“. I taková pitomost, jako je měřák úhlu musí být digitální. A jelikož vlastním chytrý mobilní telefon, není nic snazšího, než si (zadarmo) stáhnout aplikaci s úhloměrem – v mém případě jde o „SmartTools“ – fotka je všeříkající.

Šťouralové by mohli namítat, že je sporná přesnost takového měření. Mě to samozřejmě zajímalo a tak jsem si to u nás na metrologii porovnal s kalibrovanými měřidly (úhloměr i vodováha). Výsledkem je to, že přesnost tohoto měření je cca 1% – naprosto dostačující.

A teď ta třešnička na dortu – mě osobně to celé nestálo ani korunu.