14 Blizzard Multiplex

2012.02.24 – Blizzard – Po zakoupení

Honza už jednoho má. Je na skříni a čeká na zálet. Mně se vždycky hrozně líbil. A protože jsem mu ho jako správný Čech trošičku záviděl, tak místo abych mu ho objel korunou, tak jsem mu pořídil bratříčka. Zakoupeno na Model bazaru za 1900CZK včetně poštovného.

Výhodou je, že jsem v jakémsi nakupovacím rozmaru pořídil TGY SK3 3536-1200 a REG HK BS 40A – polovina starostí je vyřešena. Mimochodem – originální rozteč šroubů v motorové přepážce je „Turnigy friendly“.

Model je nejenom pěkně vyroben (oproti mému EGE, tak asi o řád), ale je vidět že v Multiplexu věnují pozornost i takové věci, jako je způsob balení…prostě Němci.

Tady u tohohle modelu nebudu moc experimentovat s úpravami. Jedinou drobnost, kterou zvažuji, je náhrada 1.2mm laminátových tyček za 1.5mm uhlíkové. Je to výměna, od které si slibuji navýšení pevnosti, při zachování hmotnosti. Ale ta cena…ale ta cena – při nákupu tyček na HK (0.85USD/ks) mi to vychází na 11ks 750mm tyček celkově na 225CZK (i s DPH, ale bez rozpočítaného poštovného). Při nákupu v CZ je to 9ks 1000mm 280CZK (31CZK/ks).

2012.02.25 – Blizzard – test instalace baterie

Jak už řekl klasik „dvakrát měř, jednou řež, ale hlavně to nikdy nepřilepuj!!“, jsem jen tak zkusmo testoval pozici baterie (TGY 3S1P 2200mAh 25-35C).

Zkusil jsem ji dát do pozice a přiklopit druhou půlkou trupu. Super – pasovala tam jak prd.l na hrnec. Následná diskuze s Honzou na tohle téma mě vyvedla z omylu – musím ji prý hlavně zkusit procpat mezi zámky kabiny.

Už dvakrát jsem chválil německé konstruktéry. Poprvé, jak chytře vymysleli přepravní box uvnitř krabice na Blizzarda a podruhé za to, že rozteče v přepážce je jak stvořená pro Turnigy motory. Trup zřejmě dělala jiná parta. Ta baterie tam prostě neprojde.

A teď, jak z toho ven?

1. Jiná baterie. Například Honza tam má nanotech – to se mi moc nechce – já mám ty TGY 3S1P dvě a jsem s nimi celkem spokojen. Navíc mají zatím jen asi 20 cyklů.
   2. Řezat trup. To bych nejraději – bohužel není co.
   3. Řezat baterku. Na první pohled šílená možnost. Teď se mi hodí ty fotky, které jsem dělal při rozborce mé proseklé lipolky: Takže taky nic – kabely jsou až na kraji
   4. Nedělat nic a spoléhat na přirozenou pružnost Elaporu
   5. Kombinace 2+3+4. Ono moc nechybí – stačí tak 2mm. Když vezmu 0.5mm z každé strany zámku a o ten zbylý 1mm se rovným dílem podělí pružnost Elaporu a kabelů, tak by to mohlo fungovat.

Nic nejde jednoduše.

2012.05.13 – Blizzard – Kabely serv

Dnes jsem dodělal Guppy V1.5 a pak se to stalo…
Potily se mi ruce, v ústech jsem měl sucho, třes nohou, dezorientace, halucinace… jasný důkaz, že na mě přišel absťák.

Všechny modelu jsou dokončeny – je třeba do něčeho říznout – tak třeba Blizzard.

Prodloužil jsem kabely serv. Teď se mi hodily ty kousky kabelů, co mi zbyly ze serv PowerHD z EGEho. VOP a SOP je klasika – zapájeno a přetaženo smršťovanou. Spoje na servokabelech křidélek jsou proti sobě přesazeny, tak aby se to nemuselo přetahovat smršťovanou a spoj byl objemově co nejmenší a kabely se pěkně vešly do připravených drážek v křídle. Tenhle způsob pájení je sice objemově nejmenší, ale co do práce je to to nejhorší. Musí se spájet jedna větev, pak k ní druhá tak, aby byly obě stejně. K nim se připájí třetí větev tak, aby nebyl ani jeden z kabelů jinak dlouhý. Lehce se to napíše – hůř udělá.

Šachty pro serva jsem musel trochu přizpůsobit – serva Corona jsou trochu vyšší. Držet tam budou jen tím, že je tam namáčknu. Zalepení přijde později.

2012.06.02 – Blizzard – kabeláž

To je zase počasí. 2 týdny fučí, a když přestane (od včerejška), tak prší.

Rodina je v tahu a já jsem mohl začít pracovat na kabeláži. Nakonec jsem se rozhodl, že Blizzarda opatřím klapkami. Servo (HXT900) bude připevněné na trupu a půlkou svojí výšky bude zasahovat do křídla. Toto je poprvé, co jsem ucvikl patky u serva z důvodu montáže. Původně jsem se mu za to chtěl omluvit – ale co, je to jen HXT900 – nebudu ho rozmazlovat.

Na trup jsem nakonec použil originální výztuhy ze skla – uhlíkové budou jen na křídle a ocase.

Trochu jsem upravil dno šachty pro MPX konektor. Vyřízl jsem její zadní stěnu. Zároveň jsem pootočil konektory ve spodním díle MPX tak, aby se to po spájení celé dalo ohnout směrem do zadu a zabíralo to na výšku co nejmíň místa.

Učinil jsem jeden zajímavý poznatek. Klasické uhlíkové tyčky jsou hladké, ty čínské mají na sobě evidentní dělící rovinu. Vypadá to, že ty „naše“ jsou vyráběny tažením a ty čínské jsou z dvoudílné formy. Anebo na to rejžožrouti jenom víc kašlou.

2012.06.03 – Blizzard – Dokončení kabeláže a křídlo

Kabely jsou zapájené, zamrštěné, pospojované, oživené, zkontrolované – odsouhlasené.

Křídlo se sestavovalo celkem dobře. Měl jsem trochu strach z toho, že jsou uhlíkové tyčky trochu větší a pevnější, než originály ze sklolaminátu, ale bylo to OK.

Klapky jsem původně plánoval jen z deskového PS, tak jak je to na RCG. Bohužel jsem nikde doma neměl desku o potřebné tloušťce, tak jsem nakonec vzal skalpel a uřízl je přímo v Elaporu. Náhon bude jedním servem. Druhá klapka bude spojena s první drátem ohnutým do „U“. Ložisko, ve kterém se drát otáčí, bude v centroplánu.

Teď přijde na řadu zahřívání šedé kůry. Musím vymyslet, jak budu do trupu instalovat baterii a to hlavně s ohledem na její výměnu za jinou. Při zběžné kontrole těžiště mi vychází, že baterie bude svojí přední hranou končit přesně v místě konce otvoru kabiny. Rx bude úplně na konci šachty (tak jak je to i v návodě) – bude to takové gynekologické cvičení.

2012.06.06 – Blizzard – Skorohotovo

Takže letadlo je víceméně hotové.

Upevnění elektroniky jsem nakonec vyřešil „lízátkovým“ systémem. Do elaporu jsem zalepil dvě zapichovací matice M3. Nejdříve se do trupu zasune destička s osazeným Rx. Potom se zasune destička s baterkou, přišroubuje se a potom se na sucháč fixne REG. Ocas mi při lepení trochu nabyl na hmotnosti, a tak baterie vychází docela dopředu a asi budu muset přepájet kabely – už to nevychází.

Co je ještě potřeba dodělat? Tak jednak jsou to kryty serv na křídle. Ty přilepím, až nastavím páky. Přelepit drážky pro kabely serv, zarovnat drážky pro uhlíkové výztuhy. Z důvodu toho, že jsem přiřízl kapsy pro nalepení MPX zámků, tak musím jinak vyřešit upevnění kabiny – bude to na magnety, v místě styku křídla a kabiny – a samozřejmě barevná úprava.

Zespodu plánuji válečné pruhy stejně, jako na AXN. To znamená reflexní červená folie z Lidlu. Z vrchu bude na koncích křídel barevný přechod žlutá-červená. Co mě však maximálně irituje, je barva toho plastového dílu v čumáku. Modrá je sice dobrá (třeba barva jedné knížky), ale tady je to jako pěst na oko. S čím jsem však maximálně spokojen, tak to je to, jak vypadají ty černé výztuhy křídla.

Hmotnost vyšla ještě celkem rozumě, ale stejně je to cihla. V podstatě to má stejnou hmotnost, jako EGE (1000g) – jenže ten má rozpětí 2m a 2x(!!) menší plošné zatížení.

2013.01.27 – Blizzard – Polepy

Hrozně rád bych napsal, že jsem na Blizzarda zapomněl – bohužel to nejde. Normálně jsem se na něj vyprdnul. Teprve po půl roce jsem se ukopal k tomu, abych hnul s barevnou úpravou a dodělal elektroniku.

Původně jsem chtěl zbarvení řešit akrylovou barvou. Úplně stejným způsobem, jako u Mustanga – tedy tupováním houbičkou. Musel jsem však uznat, že by to pro Blizzarda bylo nedůstojné.

Takže jsem učinil pokus s požehlením fólií – ten dopadl neslavně. To, co bez problémů funguje na XPS, na Elaporu naprosto zklamalo. Test jsem samozřejmě dělal na tom nalezeném Elaporovém krytu – ne na křídle Blizzarda. Ať jsem přidával teplotu jak jsem chtěl, tak ta fólie na tom povrchu vůbec nechtěla držet. Navíc už teplota začala měnit strukturu povrchu – známá „husí kůže“. Problém není v teplotě, ale v „mastném“ povrchu Elaporu stříkaného do formy.

Na řadu tudíž musela logicky přijít technologie polepení samolepkami. Ani zde to není „hup na krávu a je tele“. Pokud chci nějaké fólie s pěknou povrchovkou – šachovnice, reflexní barvy…tak musím sklopit uši a zaplatit za 1bm 50CZK (ty 3 ruličky na fotce napravo). Další barvy se však dají sehnat daleko elegantněji – jako zbytky v reklamce. Slušně jsem poprosil, prohodil s majitelem pár bonmotů, zanadával na vnitropolitickou situaci, zkritizoval cenu sojových bobů na burze v Rotterdamu a ten mě pak za 2 stovky vybavil „zbytky“. Ty zbytky jsou také 1bm a v krámu by mě dohromady přišly tak na pětikilo. Mám toho tolik, že mi to vystačí do důchodu.

Polepil jsem křídlo tak, jak jsem měl původně v plánu – na spodek tedy válečné pruhy z reflexní folie z Lidlu, na vršek na pravé půlce dvoubarevný přechod a na levou půlku šachovnici. Vypadá to celkem slušně a ve vzduchu to bude vidět zcela určitě. Předek trupu (ten hnusně modrý plast) jsem polepil stejnou svítivou, co je na konci pravé půlky křídla a všechny hrany jsem přelepil izolepou – potom to nemá tendenci se odlupovat. Trup nakonec dostal dvouspirálu z reflexní červené. O samotě to sice vypadá, jako špatně zabalený Vánoční dárek, ale s letadlem to celkem ujde.

Na křídle mimoděk vznikl hezký optický klam – na první pohled se zdá, že je polep na levé půlce podstatně větší, než vpravo. Ne-e – je to stejné – je to poznat, podle polohy serv vůči samolepkám.