04 Guppy V1.5 – kabina z PET lahve
2011.02.06 – Guppy v1.5 – kopyto z extruďáku na výrobu kabinky
Jednou budu potřebovat na Guppy kabinu. Ta je ale dost tvarově složitá – prostě… není to krabička, co se dá ohnout a slepit, jako Minibox z ábíčka. Je tedy třeba udělat kopyto a kabinu na něm vytvarovat z PET lahve.
Pro první pokusy jsem uřízl kus XPSu a opracoval jej do tvaru.
2011.02.07 – Guppy v1.5 – kabinka vařená ve vodě
Tak takhle to nepůjde. Asi jsem použil špatný tvar flašky – to zúžení se nedaří deformovat dle kopyta.
Druhak to vaření ve vodě, také není nic moc. Komu tenhle způsob funguje, ať hodí kamenem. Jednak je potřeba velký kastról, pak hodně vody a následně i hodně času. Z logiky technologie ani nejde ta teplota „směrovat“ do určitého místa – třeba na ten lem.
2011.02.27 – Guppy v1.5 – další pokus o kabinu vařenou ve vodě
Pokusil jsem se trochu zmenšit průměr PET lahve před vařením. No – sponkovačka k cíli nevede. Ale není vše špatně – alespoň ten tvar lahve už jsem trefil.
Kastról je úplně naprd – nechápu proč to vyrábějí, když se v tom nedají dělat kabiny z PETek.
2011.06.12 – Guppy v1.5 – kabina – třetí verze
Tentokrát pečeno v troubě.
PETka se sice stáhla podle XPS kopyta, ale na to bylo toho tepla už moc – zdeformovalo se tak, že je pro další použití k ničemu. XPS kopyto to má tedy za sebou…
Tak na třetí pokus konečně kabina, která se dá použít.
2011.11.14 – Guppy v1.5 – kopyto na kabinu z Itongu – základní ořez
Kopyto z XPS toho moc nevydrží – ani v kastrólu a ani v troubě. Místo extruďáku jsem nyní použil trochu tužší stavební materiál. Pilkou na železo to jde jak po másle.
2011.11.15 – Guppy v1.5 – kopyto na kabinu z Itongu – obroušení
Brousítko je z akce „vše za 29,99“ brusné plátno je brusná mřížka na sádrokarton – super věc!!
Na fotce je vidět kde jsem to strouhal… a teď ať někdo tvrdí, že jsem pod pantoflem. Tvar je kontrolován pomocí šablon. Brousit to jde celkem slušně – ne tedy tak dobře jako XPS, ale pořád lépe, než takový dub.
2012.02.04 – Guppy v1.5 – Tmelení kopyta
Vybroušené kopyto je třeba vytmelit. Ytong je po obroušení kopyta velmi porézní a tak je třeba tyto díry (mnohdy i větší než 1mm2) nějak vyplnit. Já jsem použil klasickou bílou sádru. Tento postup má několik výhod a také několik nevýhod.
Výhody:
- Cena a dostupnost – pytlík sádry má většinou doma každý.
2. Jednoduchost aplikace. Voda, sádra, zamíchat nožem, umýt nůž, napatlat špachtlí z Climaporu, špachtli vyhodit, dát usušit na topení – šmitec.
3. Jednoduché broušení přebytečné sádry. Jí používám brusné houbičky různých zrnitostí.
Nevýhody:
- Sádra je „řádově“ měkčí, než základní materiál – z toho automaticky plyne, to že vždy podbrousíme.
2. Při aplikaci je třeba myslet na to, že Ytong nasáká (jinak by ani ve stavebnictví nefungoval). Takže i velmi řídká sádra na kopytě okamžitě ztuhne (voda se vpije do kopyta). Já používám sádru v tekutém stavu.
3. I po důkladném zatmelení a obroušení zbydou na kopytě póry – ty se mnohdy obtisknou na vyráběnou kabinu.
Co z toho plyne? Výsledná kabina bude mít vždy nějaké kazy. Pokud se s tím smíříme a nebudeme model přihlašovat do nějaké Miss Aeroplane, tak je to jedno. Pokud to vadit bude, je třeba použít jinou metodu výroby kopyta a jiný materiál na zhotovení kabiny.
2012.02.05 – Guppy v1.5 – Výroba kabin
Již před časem jsem vyrobil celkem ucházející a použitelný vzorek kabiny na styropurovém kopytě. Tento způsob má jednu nevýhodu, a to docela zásadní. Kopyto je tak na jeden pokus. Při smršťivání jej plast lahve smáčkne a nový tvar již s tím původním nemá mnoho společného. Obnažené části se navíc spečou. Alespoň si vyzkouším výrobu kabiny z kopyta z Ytongu.
Nějakou dobu jsem sbíral obaly od nápojů zajímavých barev a potřebných tvarů. Zelenou a čirou není problém sehnat. S jinými barvami je problém. Mě se podařilo narazit na nějaké energetické nápoje, které byly ve stříbrných a černých flaškách. Co se týče velikosti, tak je to taky trabl. Guppy má poměrně dlouhou kabinu a 1,5l nádoby jsou tak na hraně. Je třeba je seříznout i s kouskem profilovaného dna a až za zúžením na straně hrdla. Je to o prsa japonské tanečnice.
Postup je jednoduchý.
Kopyto strčím do lahve, zasunu šprajc (protože jsem neměl nic lepšího, musel jsem použít topůrko ze sekyrky).
Dobře předepnout – čím lépe se to vypne, tím méně se musí materiál smršťovat a tím lépe pak plast kopíruje kopyto.
Předehřát troubu na 135°C – nemusí to být přesně – a strčit do trouby. Materiál se začne smršťovat. Až už materiál nepracuje, je třeba vyndat celek z trouby a dokončit varhánky horkovzduškou.
Horkovzdušku mám nastavenou na 180°C a rychlost na 2-ku. Pofoukáním se začnou stahovat i větší varhánky.
Bombírung, který je snad na každé lahvi jde vypnout tak, že po něm zbydou jen drobné stopy. Úplně se ho zbavit nejde.
2012.02.14 – Guppy v1.5 – Červená kabina
Ze mě Kalousek vůbec nemá radost. Místo, abych v obchodech utratil celou svou těžce vydělanou výplatu a státu tím odvedl DPH a podpořil tím domácí ekonomiku, tak jenom prolejzám oddělení s nápoji a hledám….a hledám….a heldám….až jsem ji našel.
Kupodivu jde opět o obal z energetického nápoje – jasný důkaz, že dizajnéři v těchto firmách jsou taky modeláři. Lahev je nejenom červená a průhledná, ona je dokonce i metalická (ne metalistická 😉 ).
Délka vyšla tak-tak. Jako šprajc jsem použil topůrko a dva klíny z nějaké dětské stavebnice. Ty jsou určitě bezpečné a netoxické – to se hodí. Nerad bych, aby mi kontaminovaly kabinu.
Z fotek je vidět, jak je materiálu „hodně“. V troubě se to předpeklo, ale zbylo mnoho varhánků. Tentokrát jsem měl horkovzdušku na 210°C – pro tento typ plastu je to ještě teplota, při které se nespéká. Kabina se krásně vyhladila a zmizeli i ty obří vrásky.
Na tomto typu kabiny jsem chtěl vyzkoušet tvar, jaký používá na svých modelech jedna česká firma. Ty uši pěkně vymezují polohu kabiny a fixují ji na místě. Výroba byla celkem opruz – napasovat to na trup a křídlo a ještě symetricky. Pro příště bez těch zámků.
Výborné věci, kterých se někdo ujal.
Zrovna to řeším u EasyGlideru…..
Děkuji autoru za zajímavé a důležité věci.